Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Spojenectví naoko? Kreml počítá s použitím taktických jaderných bomb i proti Číně

Pokud by Čína zaútočila na ruské území, Kreml by neváhal použít taktické jaderné zbraně. Plyne to z tajných ruských materiálů, které unikly na Západ.

Spojenectví naoko? Kreml počítá s použitím taktických jaderných bomb i proti Číně
Rusko se rádo a často chlubí svými jadernými zbraněmi, ilustrační foto | Shutterstock.com

Rusko má podle tajných vojenských plánů, ke kterým se dostali novináři britského deníku Financial Times, v úmyslu použít taktické jaderné zbraně v případě, že bude napadeno jeho území. A kromě Západu to platí také pro hlavního asijského spojence, pro komunistickou Čínu.

Ruské plány přitom počítají se scénářem, že nasazení menších jaderných hlavic proti nepříteli může být nařízeno už v raných fázích potenciálního konfliktu, „pokud bude Jih hrozit dalším útokem ve směru hlavního úderu“.

Alexander Gabujev, ředitel berlínského bezpečnostního think-tanku Carnegie Russia Eurasia Center, zdůraznil, že dokumenty z let 2008 až 2014 dokazují, že Kreml počítá s použitím nukleárních zbraní v případě potenciální války na ruském území, pokud se nebude konvenční válka vyvíjet pro Rusko příznivě. Ukazuje to, že „operační práh pro použití jaderných zbraní je velmi nízký“, což odporuje oficiální ruské jaderné doktríně. I proto tyto informace řadu západních odborníků na jaderné zbraně zneklidnily.

Ruský východní vojenský okruh se aktivně připravuje na možné scénáře čínského útoku a počítá při obraně i s nasazením jaderných bomb. Přitom se během probíhající války na Ukrajině prezidenti obou zemí opakovaně zahrnují slovy o nekonečné podpoře a spolupráci.

Na konci února se náměstek čínského ministra zahraničí Sun Wej-tung setkal v Moskvě s ruským protějškem, náměstkem ruského ministra zahraničních věcí Andrejem Ruděnkem. Čínský politik po setkání zdůraznil, že se pod vedením prezidentů Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina strategické partnerství mezi Čínou a Ruskem těší „zdravému, stabilnímu a hlubokému rozvoji a bilaterální vztahy jsou nejlepší v historii“.

Tajné vojenské plány ale odhalují, že Kreml dlouhodobě čínskému režimu nedůvěřuje, i když hovoří o těsném spojenectví, uvedl americký týdeník Newsweek.

Mezi oběma zeměmi se sice buduje stále těsnější ekonomické spojení (Čína odebírá od Ruska fosilní suroviny a je zásadním hráčem, který podkopává západní protiruské sankce), geostrategické napětí mezi oběma státy ale neoslabuje.

Uniklé dokumenty dokazují, že Rusko v praxi zastává jadernou doktrínu „eskalací k deeskalaci“, při které počítá s rychlým použitím taktických jaderných pum. V jednom ruském potenciálním scénáři Čína platí falešné demonstranty, aby se střetli s ruskou policií na Dálném východě, a pak pošle sabotéry, aby tajně zaútočili na ruskou bezpečnostní infrastrukturu. Následně Peking rozmístí své jednotky na hranicích a obviní Rusko z genocidy.

William Alberque z londýnského think-tanku International Institute for Strategic Studies (IISS) se domnívá, že případný práh pro použití taktických jaderných zbraní je pro Kreml nižší v případě potenciálního útoku Spojených států i Číny, než je tomu v případě Ukrajiny. Kyjev se po rozpadu Sovětského svazu vzdal svého jaderného arzenálu ve prospěch garancí své suverenity.

Alberque dodal, že Rusko pokračuje v rozmísťování  jaderných raket na Dálném východě u hranic s Čínou. Čínsko-ruská hranice měří více než čtyři tisíce kilometrů a je rozdělena na dvě části Mongolskem.