TikTok vydělává jako nikdy. Jeho osud je přesto nejistý

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Celý článek
0

Proti klikacím závodům. Bezrealitky upřednostní ověřené uživatele, sází i na příhozy

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Celý článek
0

Můj život s Karmou. Stoletá firma zůstala v Česku, o expanzi teď ale raději nepřemýšlí

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Celý článek
0

Špinavý byznys s Putinem. EU včetně Česka dál kupuje ruskou ropu a plyn

EU se sice od ruského plynu a ropy z velké části odstřihla, stále ale dodává Putinově diktatuře miliardy eur. Česku v této „statistice hanby“ náleží čtvrté místo.

Špinavý byznys s Putinem. EU včetně Česka dál kupuje ruskou ropu a plyn
Evropská unie je stále závislá na dovozu ruského plynu i ropy, ilustrační foto | Profimedia.cz

Evropská unie by se kvůli přepadení Ukrajiny ráda stala nezávislou na ruských zdrojích. I když Brusel vydal už jedenáct sankčních balíčků, které mají ochromit schopnost Kremlu financovat válku, závislost evropských zemí na ruských fosilních surovinách je i nadále silná.

Evropa stále posílá režimu diktátora Vladimira Putina miliardy eur. Hodnota plynu a ropy koupených zeměmi Evropské unie v Rusku činila od začátku letošního roku do konce srpna sedmnáct miliard eur (415 miliard korun). 

Někteří politici v Evropě ovšem prohlašují, že se jejich země dokázala bez ruských fosilních komodit pár měsíců úplně obejít. Jedním z nich je německý kancléř Olaf Scholz. Dokonalá energetická nezávislost Evropy na Rusku – zejména na dodávkách zemního plynu („trubkového“ i LNG) – je ale ještě velmi vzdálenou budoucností, zdůraznil německý týdeník Die Zeit. Navíc na ruský zemní plyn Brusel neuvalil žádné sankce. 

Závislost se dramaticky snížila

Pravda je, že se EU podařilo import komodit z Putinovy říše od začátku ruské invaze dramaticky snížit. Dnes jde asi o sedminu toho, co evropské země dovážely před únorem 2022. Za pokles může hlavně uvalení sankcí na ruské uhlí a později ropu. 

V případě ropy si ale některé země vyjednaly výjimky, takže mohou surovinu dopravovanou ropovody stále odebírat. Česka se to týká kvůli ropovodu Družba, který kromě nás využívá ještě Slovensko s Maďarskem. Za prvních šest měsíců tohoto roku dokonce domácí rafinerie zvýšily podíl zpracované ropy pocházející z Ruska na 65 procent, což je nejvíce od roku 2012.

Finský think-tank Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) upozornil, že mezi největší odběratele ruských fosilních zdrojů v rámci EU patří kvůli surové ropě právě Česká republika. Jen za září poslalo Česko do Kremlu přes 200 milionů eur (4,9 miliardy korun). Čistě technicky není nákup nezpracované ruské ropy prostřednictvím ropovodu Družba časově omezen, tedy alespoň do doby, kdy dojde k náhradě dodávek ropovodem TAL z Itálie. 

 

Místo Evropy Čína a Indie

Nehledě na zmíněnou středoevropskou závislost se objem dovozu ropy do celé EU snížil ve druhém čtvrtletí 2023 meziročně o více než osmdesát procent. „Podíl Ruska na evropském energetickém trhu dramaticky poklesl,“ zdůraznil Szymon Kardaś, odborník na východní Evropu a energetiku z berlínského think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). 

Ruské ropné firmy tak dnes prodávají mnohem větší objemy této komodity do Číny a Indie, a to za nižší ceny, než určuje globální trh. To ale logicky přispívá ke zhoršení bilance ruské státní kasy, dodal Kardaś. Za prvních devět měsíců letošního roku činily ruské příjmy za ropu a zemní plyn 56 miliard eur (1,4 bilionu korun), což je o 35 procent méně než loni ve stejném období. Rusko tak podle polského politologa nyní naplno pociťuje dopad západních ekonomických sankcí. 

I přes reálný pokles příjmů ale Kreml plánuje v příštím roce navýšit výdaje na válku až na 115 miliard dolarů (2,6 bilionu korun). Někteří energetičtí odborníci nicméně připomínají, že ani okamžitá stopka nákupů energetických surovin z Ruska by nevedla ke změně průběhu války na Ukrajině. 

„Rusko hledá způsob, jak se zbavit své ropy a plynu jinde,“ lakonicky popsal chování Putina a spol. David Ribó-Pérez, specialista na evropský energetický trh z Technické univerzity v Delftu. I když Evropa stále svým způsobem pomáhá financovat Putinovi válku, její role by se v tomto směru neměla přeceňovat. 

Dovoz ruského LNG roste

V případě dovozů zemního plynu je Evropa pro Rusko stále zásadním partnerem. Prostřednictvím ropovodů Transgas a Turkstream se do Evropy dostane zhruba polovina předválečného objemu zemního plynu dodávaného plynovodem Nord Stream (v roce 2021 šlo o 59 miliard metrů krychlových). 

U zkapalněného LNG se ovšem dovoz z Ruska zvyšuje, mezi roky 2021 a 2022 konkrétně o 43 procent až na 19,3 miliardy metrů krychlových. Letos by to mělo být pravděpodobně ještě více. Největším dodavatelem LNG do Unie ale zůstávají Spojené státy. 

Rusko dodává zkapalněný plyn především do terminálů ve Španělsku, jež jej obratem prodává do dalších zemí, jako jsou Británie, Nizozemsko, Francie a Itálie, vysvětlil David Ribó-Pérez. Část plynu se pak použije na výrobu elektřiny, která v rámci EU „nezná hranic“. 

Stále platí závazek Bruselu, že do roku 2027 má být EU kompletně nezávislá na ruských energetických komoditách. Podle již citovaného Kardaśe je však něco takového nepravděpodobné.