Strategický bombardovací letoun H-6K čínského letectva
Shutterstock.com
Od Japonska po USA
Demonstrace síly ve vzduchu. Čína a Rusko vysílají jaderné bombardéry až k Aljašce
Společné patroly ruských a čínských bombardérů jsou podle analytiků spíše ukázkou partnerství než přípravou na konkrétní bojové scénáře. Jejich geografický rozsah i zapojení nových typů letounů ale ukazují na prohlubující se vojenskou spolupráci obou zemí.
editor
Rusko a Čína v posledních letech výrazně rozšířily spolupráci v oblasti společných leteckých hlídek strategických bombardérů, včetně strojů schopných nést jaderné zbraně.
Od prvního společného letu v červenci 2019 se tyto mise postupně posunuly z prostoru Východočínského a Japonského moře do širého Pacifiku a letos poprvé i do oblastí poblíž Aljašky.
Podle čínského velvyslanectví ve Washingtonu jsou tyto manévry součástí každoročního plánu vojenské spolupráce a mají demonstrovat schopnost obou zemí společně reagovat na regionální bezpečnostní výzvy. Moskva i Peking zároveň opakovaně odmítají, že by byly namířeny proti třetím státům.
První společná hlídka zahrnovala dva ruské bombardéry Tu-95MS a dva čínské H-6K, které proletěly kolem strategických průlivů u Japonska, píše americký zpravodajský web Newsweek.
V dalších letech se trasy prodlužovaly až k Filipínskému moři a frekvence letů se zvýšila – v letech 2022 a 2023 proběhly hlídky dokonce dvakrát ročně. Významným milníkem byly i vzájemné návštěvy ruských a čínských leteckých základen, což naznačilo vysokou míru důvěry.
Zlom nastal v létě 2024, kdy bombardéry obou zemí poprvé operovaly mimo východní Asii, nad Čukotským a Beringovým mořem poblíž Aljašky.
Desátá hlídka
Letouny sice nevstoupily do suverénního vzdušného prostoru USA ani Kanady, ale pronikly do jejich identifikačních zón protivzdušné obrany a byly zachyceny stíhačkami. Podle severoamerického velení NORAD však nepředstavovaly přímou hrozbu.
Další posun přinesla listopadová mise, při níž se do společných hlídek poprvé zapojil čínský bombardér H-6N, který je schopen nést jadernou balistickou střelu.
Nejnovější, desátá hlídka z prosince pak vedla bombardéry blízko japonských ostrovů Honšú, Šikoku a Kjúšú, což vyvolalo pozornost Tokia v době zvýšeného napětí kolem Tchaj-wanu.
Podle anonymního čínského vojenského analytika, kterého cituje Newsweek, jsou tyto lety spíše politickou demonstrací než cvičením s jasným taktickým cílem.
Pro Rusko znamenají udržení vojenské přítomnosti v regionu navzdory válce na Ukrajině, zatímco pro Čínu představují klíčový nástroj její obranné strategie. Do budoucna se očekává další rozšiřování tras, potenciálně i směrem k americkému ostrovu Guam.
