Nejistota obzvlášť těžce dopadá na mladé muže, pak může vést k radikalizaci
Shutterstock.com
Nebezpečný trend
Šokující průzkum. Kvůli vyššímu cíli je násilí v politice ospravedlnitelné, myslí si pětina mladých z generace Z
Ublížit politikovi nebo významné veřejné osobnosti? Podle nového průzkumu v USA se s tím dokáže smířit výrazně více mladých než starších lidí. Výsledky ankety přišly ve chvíli, kdy se americká společnost stále vzpamatovává z letošní vraždy konzervativního komentátora Charlieho Kirka.
vlb
Podle průzkumu agentury YouGov, o němž informoval magazín Newsweek, považuje až 20 procent příslušníků generace Z (narozených zhruba mezi lety 1996 a 2009) v USA politické násilí za někdy ospravedlnitelné.
Čím starší skupina, tím méně lidí má pro agresivitu z politických důvodů pochopení: u mileniálů jde o 14 procent, u generace X o osm procent a u baby boomers či tzv. tiché generace už jen o tři procenta.
Experti oslovení Newsweekem upozorňují, že u generace Z se spojují tradiční příčiny – například růst životních nákladů a nedůvěra v instituce – s novými vlivy, zejména sociálními sítěmi a proměnou kulturních a genderových očekávání.
V paměti Američanů jsou tři útoky, které tuto skutečnost bolestně připomínají: pokus o atentát na Donalda Trumpa v roce 2024, vražda šéfa zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona a letošní smrt šéfa konzervativního think tanku Turning Point USA Charlieho Kirka při vystoupení na univerzitě v Utahu. Společným jmenovatelem pachatelů byla jejich příslušnost k nejmladší generaci.
Thomas Matthew Crooks, který se v roce 2024 pokusil zabít Donalda Trumpa, měl 20 let. Luigi Mangione, který zastřelil Briana Thompsona, byl 27letý.
A Tyler Robinson, obviněný z letošní vraždy Charlieho Kirka, má 22 let. Všichni spadají do generace Z a u této generace také častěji nalézají pochopení.
Profesor Lucas Walsh z Monash University k tomu uvedl, že generace Z dospívá „v období klimatické krize, tlaků na životní úroveň, geopolitických konfliktů a sociálních sítí, které lidi rozdělují.“ Tyto faktory podle něj „zesilují ospravedlňování politického násilí“ a podkopávají víru v demokracii.
Socioložka Joan Williamsová z UC Hastings College of the Law pak dodává, že ekonomická nejistota obzvlášť těžce dopadá na mladé muže.
Když je ohroženo jejich tradiční vnímání role „živitele“, „mají tendenci se k mužské roli upínat ještě silněji – a jedním ze způsobů může být právě podpora politického násilí,“ řekla pro Newsweek.
Také Jackson Katz z neziskové organizace Young Men's Research Initiative varuje, že mladí muži jsou zvlášť zranitelní vůči extremismu na internetu – od konspiračních diskuzních fór až po ultralevicové či ultrapravicové skupiny. Podle něj sociální sítě nejen poskytují prostor extremistickému obsahu, ale také posouvají hranice normality.
Výsledky ankety lze samozřejmě interpretovat i tak, že většina mladých (80 procent) politické násilí odmítá. Přesto pětina, která ho připouští, působí v americkém kontextu alarmujícím dojmem. A to rovněž v souvislosti s poměrně velkou dostupností zbraní.