Komentář: Potřebujeme revizi Green Dealu. Místo toho nás možná čeká přitvrzení

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Celý článek
0

Velká ropná konsolidace v USA: Dražší benzín a více vlivu pro OPEC

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Celý článek
0

Zakladatelka Zásilkovny Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta

Zakladatelka logistické služby Zásilkovna Simona Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta, která Zásilkovnu provozuje. Zásilkovnu založila v roce 2010 a jako generální ředitelka ji vedla až do prodeje na přelomu loňského a letošního roku. Ve funkci ji má po dokončení transakce nahradit Erich Čomor, který stál u založení Air Bank nebo vedl německý Rohlík.

Zakladatelka logistické služby Zásilkovna Simona Kijonková po 13 letech odejde z vedení skupiny Packeta, která Zásilkovnu provozuje. Zásilkovnu založila v roce 2010 a jako generální ředitelka ji vedla až do prodeje na přelomu loňského a letošního roku. Ve funkci ji má po dokončení transakce nahradit Erich Čomor, který stál u založení Air Bank nebo vedl německý Rohlík.

Celý článek
0

Skryjská jezírka: žáby, čolci, čápi a za jezem trilobiti

Vážení čtenáři, rádi bychom vám zpříjemnili léto zajímavými tipy na výlety do různých koutů republiky. Dnes jsme pro vás ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vybrali Skryjská jezírka na Křivoklátsku

Skryjská jezírka: žáby, čolci, čápi a za jezem trilobiti
Cesta ke Skryjským jezírkům je trochu dobrodružná, Zbirožský potok se musí přejít po úzké dřevěné lávce. | Shutterstock.com

Patří mezi nejvyhledávanější místa Křivoklátska, byť skalní průrva na Zbirožském potoce nenabízí žádnou rozsáhlou přírodní scenerii. I tak jde o mimořádně působivé a malebné místo v „divoké“ přírodě. Dvě malá jezírka leží v nadmořské výšce 270 metrů a vzdálená jsou od sebe jen malý kousek. Každé z nich zaujímá plochu přibližně 150 metrů čtverečních.

Okolní skalní stěny a prahy tvoří odolné tmavošedé horniny sopečného původu. V nich se udělaly pukliny, podél nichž se začaly rozrušovat a uvolňovat horniny, čímž vznikla i dnešní soutěska. Ta byla později v nejužším místě zahrazena balvany, za nimiž se vytvořila jezírka.

Jezírky protéká Zbirožský potok, který je přítokem Berounky. Horní jezírko leží těsně pod Skryjským vodopádem, zčásti je sevřeno mezi skalami a zčásti je k němu přístup otevřený. Dolní leží níže mezi stromy. Jezírka, vodopád, potok a okolí jsou chráněny přírodní rezervací Jezírka o rozloze necelých šedesát hektarů v rámci chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Žáby i čolci

Středně náročná asi sedm kilometrů dlouhá trasa začíná i končí v obci Skryje na parkovišti u zdejšího kostela. Vede většinou po zpevněných cestách, občas půjdete úzkou pěšinou nad strmým svahem.

Mezi živočichy, které na výletě při troše štěstí uvidíte, patří čolci.
foto Petr Hůla

Na konci obce budete procházet malým, ale o to cennějším chráněným územím. Evropsky významná lokalita V Hlinišťatech je vlastně bývalým zdrojem jílu na výrobu cihel. Po ukončení těžby zde vznikl malý rybníček, který nemá žádný pravidelný vodní přítok. Protože v nádrži neplavou žádné ryby, vodu může bezpečně obývat několik druhů chráněných obojživelníků. Často se to tu jimi jen hemží.

Žijí zde například tři druhy čolků. Bezpečně je poznáte podle charakteristického zploštělého ocasu. Ještě vzácnějším zvířetem je žába kuňka žlutobřichá. Je velká jen několik centimetrů. Své jméno nezapře, břicho má skutečně převážně žluté. Každé jaro zde Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pomáhá obojživelníkům bezpečně se přesunout ze zimních úkrytů do rybníčku. Až rybníček minete, odbočte doprava na polní cestu. Na začátku lesa se potom napojíte na modrou turistickou trasu, která vás dovede až k jezírkům.

Skryjská jezírka vznikla ve skalní průrvě v „divoké“ přírodě Křivoklátska.
foto Petr Hůla

Oblast je bohatá nejen na paleontologické nálezy prvohorních mořských živočichů. Najdete tu i vzácné dřeviny včetně jedovatého tisu červeného. Na skalách nad údolím spolu rostou pichlavý jalovec obecný, listnatý keř jeřáb muk nebo zakrslý dub lesní. Také na zvířata je zdejší území poměrně bohaté. Zahlédnout můžete třeba nápadně barevného ledňáčka říčního. Při troše štěstí dokonce uvidíte, jak loví ryby. Pravidelně tady poletuje také skorec vodní. Je to hnědý ptáček s bílou náprsenkou, který se dokáže za potravou na dně potápět. Je také jediným z pěvců, který umí pod hladinou plavat. Vedle těchto menších druhů ptáků v přírodní rezervaci pravidelně loví také čáp černý.

Po stopách trilobita

Od soutěsky výlet chvíli pokračuje po neznačené trase. Odbočte tedy z modré turistické trasy a průchodem údolí Zbirožského potoka dojdete až na červenou turistickou značku, která vás dovede ke šlovickému jezu na Berounce a následně nazpátek do Skryjí.

Drobný a nenápadný pěvec skorec vodní se dokáže za potravou potápět.
foto Petr Hůla

V této obci pak můžete navštívit malé regionální muzeum věnované historii obce, nedaleké zřícenině hradu Týřov, který byl postaven ve 13. století, a rovněž paleontologické minulosti tohoto území. Muzeum je otevřené o víkendech, v období letních prázdnin také od úterý do pátku.

V podkroví muzea se nachází expozice věnovaná nálezům kambrických trilobitů, ostnokožců, ramenonožců či hyolitů z období prvohor, starých několik stovek milionů let. Vystavené zkameněliny pocházejí z mnoha lokalit z okolí Skryjí a Týřovic.

Nedaleko jezírek se nachází také naučná stezka Po stopě trilobita.
foto Petr Hůla

Pokud budete mít dostatek sil a času, můžete se ještě vydat na přibližně tříkilometrovou naučnou stezku Po stopě trilobita. Začíná u muzea a končí na parkovišti u kostela. Stezka je určena hlavně rodinám s dětmi. Na dvanácti panelech vás zábavnou formou seznámí s geologií a paleontologií blízkého okolí. 

Podrobnější informace o tomto výletě včetně mapy najdete v tomto odkazu: https://storymaps.arcgis.com/stories/f7bebc61b53948deb0237a9337b8a5af