Umělá inteligence v práci? Boomeři šlapou generaci Z na paty, říká Bělková z Microsoftu

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Celý článek
0

Samsung zpoplatní umělou inteligenci ve svých telefonech

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Celý článek
0

Green Dealu natruc. Německá vesnice zmizí z mapy kvůli těžbě hnědého uhlí

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Celý článek
0

Rychlé vlaky blahobyt do koutů Česka nepřivezou. Slováci jsou chytřejší

Vysokorychlostní tratě prosperitu automaticky nezaručí. V Číně na to mají data, na Slovensku se shodli, že se jejich stavba nevyplatí. Proč je tedy Česko tak tlačí?

Rychlé vlaky blahobyt do koutů Česka nepřivezou. Slováci jsou chytřejší
Hrotcast Pavla Štrunce a Miroslava Zámečníka | foto Hrot

Stát i mnozí ekonomové se doslova zamilovali do vysokorychlostních tratí (VRT). Není divu, v odborné společnosti panuje stále přesvědčení, že vysokorychlostní tratě představují revoluci v oblasti dopravy a logistiky.

Jejich dopad na územní rozvoj má být podle odborníků značný. „Je to skutečná cesta pro restart české ekonomiky, pro rozšíření možností průmyslu, hospodářství, ale i společnosti,“ uvedl například ministr dopravy Martin Kupka. Podobně mluví i Martin Švehlík, náměstek ředitele stavební správy vysokorychlostních tratí: „Máme od vlády důležitější úkol – přispět k posílení české ekonomiky a také k dalšímu rozvoji regionů“. 

Kde dávají VRT smysl? Proč by v Česku byla jen jedna zastávka VRT? A vyplatí se vůbec?

Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka nejsou ale vysokorychlostní tratě pro ekonomiku Česka taková spása, jak se obecně věří. Z VRT totiž profitují centra (a to ještě ne všechna), ale ne vždy i odlehlé periférie. Je to vidět v Číně, která má s VRT velké zkušenosti – na jejím území je jich 45 tisíc kilometrů. Zámečník poukazuje na studie, které v Číně ukázaly zásadní věc: „Čím jsou regiony hůř vybaveny lidským a fyzickým kapitálem, tak jenom samotná dodávka toho fyzického kapitálu v podobě rychlého dopravního spojení to nezmění. Jinými slovy, talent jde tam, kde talent už je." 

A ten se podle Zámečníka koncentruje ve velkých centrech, jako je Praha, Drážďany, nebo Vídeň. „Kdybychom se na to dívali optikou Číny, tak zjistíme, že zastávka VRT v Česku bude určitě jedna, a to Praha, a možná ještě jedna další. Nové byznysy, zejména ty, které jsou závislé na vysoké koncentraci a nabídce vzdělaných lidí, porostou tam, kde se cesty potkávají a ekonomika roste,“ říká Zámečník. „Benefity VRT opravdu nejsou automatické, vždy záleží na tom, jaká je v daném městě struktura populace, jak jsou lidé vzdělaní, jací jsou tam investoři,“ dodává. 

Mimochodem, podle serveru Zdopravy.cz Slovensko vysokorychlostní tratě nechystá. Tamní ministr dopravy Jozef Ráž po návštěvě Číny, kde si tamní tratě vyzkoušel, uvedl, že na Slovensku VRT nedávají smysl. „Na tom našem Slovensku, ať už ze severu na jih, nebo ze západu na východ, se, jak jsme se od dozvěděli, stavět nevyplatí. Jejich využitelnost by nebyla na takovou vzdálenost naplnitelná,“ řekl Ráž. Dodal ale, bude dělat všechno pro to, aby slovenské vlaky jezdily rychlostí alespoň 160 km/h. Zemi by to podle něj velmi pomohlo.  

Kde dávají VRT smysl? Proč by v Česku byla jen jedna zastávka VRT? A vyplatí se vůbec? Poslechněte si Hrotcast, který kromě YouTube najdete také na SpotifyApple Podcasts a Google Podcasts