Ruský prezident Vladimir Putin (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Válečná ekonomika
Ruská ekonomika bude mít velké problémy i po skončení války
Moskva sice oznámila, že ekonomika v loňském roce vzrostla o 4,1 procenta, je to ale způsobeno obrovskými výdaji na zbrojení. Západní analytici varují, že ruská ekonomika bude mít výrazné strukturální problémy i po případném skončení konfliktu na Ukrajině.
redaktor
Ruský premiér Michail Mišustin se po setkání s prezidentem Vladimirem Putinem pochlubil tím, že HDP v loňském roce rostl o 4,1 procenta, což je více, než se čekalo. Ruská centrální banka například očekávala růst 3,5 procenta.
I když – alespoň na papíře – vypadá růst ruské ekonomiky impozantně ve srovnání s růstem HDP v zemích EU, zemi trápí vysoká inflace a zejména nedostatek lidí v jiných sektorech, než které spadají do vojensko-průmyslového komplexu, na kterém Kreml nešetří.
Jak napsal americký think-tank Institut pro studium války (ISW), Kreml pokračuje v informační kampani, kterou chce přesvědčit domácí i mezinárodní veřejnost, že válka na Ukrajině a západní sankce nepoškozují ruskou ekonomiku.
Mišustin podle ISW navíc zdůraznil, že roste výroba i v automobilovém průmyslu, ve strojírenství a také produkce počítačů. Upozorňuje se především na to, že ruské úřady nepřiznávají skutečnou míru inflace, která se na začátku února pohybovala podle Moskvy na úrovni 9,9 procenta. Ve skutečnosti ale bude až dvojnásobná.
Finanční analytik a bývalý viceprezident banky Credit Suisse Alexander Kolyandr zdůraznil, že těžkosti bude mít ruská ekonomika zejména v době, až válka skončí. Nejrozlehlejší země světa se totiž stala extrémně závislou na zbrojní výrobě a na vojenských výdajích, které jsou rok od roku vyšší. Navíc se naplno projeví strukturální problémy ruského hospodářství.
„I bez probíhajících bojů by musely vojenské výdaje zůstat vysoké,“ vysvětlil pro web Business Insider Kolyandr, který působí ve washingtonském think-tanku Center of European Policy Action (CEPA).
Pro tento rok počítá ruský rozpočet s výdaji na armádu 13,5 bilionu rublů (3,4 bilionu korun). Loni to bylo 10,8 bilionu rublů (2,7 bilionu korun). Právě ohromné výdaje na zbrojení stojí za růstem ruského HDP.
Země, která před třemi lety rozpoutala největší válku v Evropě od roku 1945, bude muset vyřešit zejména nedostatek kvalifikovaných sil, protože od začátku války v roce 2022 došlo k výraznému odlivu mozků. Už v roce 2023 zemi chybělo podle ruské akademie věd pět milionů lidí na trhu práce.
„Kombinace demografického propadu, odlivu mozků a vysoké poptávky ze strany obranného průmyslu a armády bude dále tlačit na pracovní trh. Donutí to Kreml, aby zvolil mezi dovozem zahraničních pracovníků nebo zvýšeným rizikem sociální nespokojenosti,“ míní Kolyandr.
Rusové panikaří. Zmrazí jim centrální banka úspory?
Rusko ale bude kvůli nedostatku lidí a západním sankcím stále více zaostávat v technologickém sektoru, což dále negativně ovlivní ekonomický růst. Už v roce 2022 klesl počet patentových přihlášek v Rusku o 13 procent, od zahraničních subjektů dokonce o 30 procent. „Rusko zůstává technologicky zaostalé a závislé na dovozu špičkových technologií,“ doplnil Kolyandr.
Peníze chybí na vědu, vzdělávání i na zdravotnictví. Navíc klesají příjmy Kremlu i z prodeje fosilních zdrojů, jako je ropa a zemní plyn. I samotné prognózy Kremlu počítají s tím, že příjmy budou až do roku 2027 klesat, napsala agentura Bloomberg.
