Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Rusko si vybudovalo „základnu“ na bulharském pobřeží Černého moře

Kousek pobřeží v Bulharsku skoupily ruské firmy, které zde vybudovaly neprůhledný komplex hotelů, sportovišť, školicích center a observatoře. Kritici tvrdí, že by zde Kreml mohl tajně rozmístit i zbraně.

Rusko si vybudovalo „základnu“ na bulharském pobřeží Černého moře
Černomořské letovisko Kamčija nedaleko ústí stejnojmenné řeky ovládá Kreml | foto Shutterstock.com

I když je Bulharsko členem Severoatlantické aliance už od roku 2004, místní politici nezabránili tomu, aby si Kreml fakticky vybudoval skrytou ruskou základnu na pobřeží Černého moře. Oficiálně se jedná o rozlehlý komplex Kamčija, pojmenovaný podle stejnojmenné řeky. Nacházejí se tu hotely, sportovní haly, střední letecká škola Jurije Gagarina, konferenční centra a astronomická observatoř.

Vláda v Sofii nemá pod kontrolou, co se v celém komplexu, vzdáleném 25 kilometrů jižně od Varny, děje. Pozemky i budovy vlastní moskevská radnice. Oficiálně se letovisko nazývá Sanatorno-ozdravitelen komplex Kamčija (SOK) a na svém webu tvrdí, že se jedná o mezinárodní centrum pro vzdělávání, kulturu, rekreaci, sport a turistiku.

Pozemky na pobřeží strategicky důležitého Černého moře v blízkosti vesnice Bliznatsi Moskva ovládla už v roce 2008 i přesto, že prodej půdy zahraničním subjektům tehdejší bulharská legislativa zakazovala. Moskevská radnice navíc měla podle Rádia Svobodná Evropa zaplatit za resort s luxusními plážemi jen zlomek tržní ceny. Vláda v Sofii musela ze státního rozpočtu také financovat dobudování vodovodu do celého areálu.

„Uvnitř komplexu se mohou dít věci, o kterých bulharské úřady nevědí,“ varoval bulharský právník Vassil Tankov, jenž spolupracuje s prozápadními aktivisty. Ti žádají, aby bulharská vláda pozemky vykoupila zpět. Jedná se totiž – zejména v době války na Ukrajině – o významné bezpečnostní riziko. Kreml navíc tradičního spojence na Balkánu zařadil na seznam nepřátelských zemí. 

Lavrovova „měkká síla“

Že Rusko považuje komplex za strategicky významnou državu, dokazují slova ministra zahraničí Sergeje Lavrova z roku 2019. SOK označil za nástroj „měkké síly“ Putinova režimu. Rusko by navíc mohlo turistické a vzdělávací letovisko využít i pro rozmístění zbraní, obává se Solomon Passy, bulharský ministr zahraničí v letech 2001 až 2005. „Je to jen kamufláž, předzvěst rozmístění zbraní,“ varoval pro Rádio Svobodná Evropa. 

Současná bulharská vláda ale nepovažuje ruské centrum na pobřeží za bezpečnostní riziko země, která je v EU i NATO. Část právníků upozorňuje, že i kdyby byla politická vůle s cílem ruské pozemky vyvlastnit, z právního hlediska by to bylo velmi obtížné. 

Bulharská prozápadní vláda Kirila Petkova byla na začátku okupace Ukrajiny klíčovým spojencem, který tajně dodával Kyjevu vojenskou pomoc, zejména munici. Navíc loni v červnu Sofie vyhostila sedm desítek ruských diplomatů kvůli špionáži. Pravicový kabinet ale vydržel jen sedm měsíců a v červenci 2022 se rozpadl.

Sám Petkov z toho viní Kreml (a bulharské oligarchy), jenž použil metody hybridní války, aby vládu destabilizoval. Od té doby se v zemi konaly dvoje předčasné volby, vždy skončily politickým patem mezi prozápadně orientovanými stranami a partajemi, jež prosazují sbližování s Ruskem.

Nyní je premiérem Nikolaj Denkov, jenž byl za Petkova ministrem školství. Na postu se ale má vystřídat s Marií Gabrielovou ze strany GERB bývalého premiéra Bojka Borisova, jenž zastává umírněnější pozici k Rusku (v mládí byl šéfem ochranky bulharského generálního tajemníka komunistické strany Todora Živkova). 

Nejskandálnější obchod po roce 1989

Ruská enkláva na černomořském pobřeží začala vznikat na konci devadesátých let v souvislosti s prodejem majetku státního podniku Balkanturist, po roce 2003 začala pozemky skupovat moskevská radnice. K největší transakci došlo po roce 2008, kdy pozemky o výměře osmi hektarů nejprve odkoupila bulharská vláda, která je obratem prodala Rusku.

Cena v té době měla činit v přepočtu necelých půl milionu dolarů. Podle zpravodajského webu Dnevnik se jednalo o jeden z nejskandálnějších obchodních převodů v bulharské postkomunistické historii.

Passy varuje před tím, že Kreml letovisko pravděpodobně používá jako základnu pro špionáž v Bulharsku, podobně jako je tomu u ruských ambasád po celém světě. „Téměř každá ruská zahraniční instituce je využívána ke špionáži,“ zdůraznil bývalý diplomat a politik. Komplex s velkou pompou v roce 2010 otevřel tehdejší premiér Bulharska Borisov a starosta Moskvy Jurij Lužkov.