„Ke koupi mě přivedl respekt k historii a tradici. Sýpka byla v katastrofálním stavu, ale stále unikátní svou architekturou i polohou. Když se objevila možnost ji zachránit, přistupoval jsem k tomu s respektem, vědom si velké odpovědnosti a závazku, dnes ale vím, že to bylo správné rozhodnutí,“ vzpomíná Vrbata, majitel společnosti FILIPA, jednoho z největších českých zaměstnavatelů lidí s hendikepem.

Rekonstrukce za padesát milionů korun, z nichž dvě třetiny připadly na norské fondy, vdechla budově nový život. Opravené klenby, obnovená fasáda, moderní výtah, kavárna, galerie a multifunkční sál pro tři sta lidí – to vše v prostorách, které po dvě století sloužily jako zásobárna obilí. „Byli jsme doslova před poslední šancí objekt zachránit,“ dodává Vrbata.

Krása, odpovědnost a region

Bělohradská sýpka není jen dalším místem pro eventy a vernisáže. Stala se živým centrem, které přináší hodnotu celé komunitě. „Každá akce v sýpce něco vrací – pomáhá uchovávat historii místa a přináší pracovní příležitosti lidem s hendikepem, kteří se podílejí na provozu, údržbě i obsluze kavárny,“ vysvětluje podnikatel.

Sociální rozměr projektu navazuje na tři dekády práce společnosti FILIPA, která nabízí uplatnění lidem se zdravotním postižením. „Sýpka má lidské srdce a historickou duši. Byl bych rád, kdyby se stala kulturním a společenským symbolem našeho regionu,“ říká Vrbata.

ByznysByznys

Od chráněné dílny k integraci: Leoš Vrbata mění pohled na zaměstnávání hendikepovaných

Že to v Bělohradské sýpce myslí vážně, potvrdila i první společná vernisáž s pražskou Gallery Czech Art, která byla zahájena 1. listopadu tohoto roku. Výstava PŘÍBĚHY, která je k vidění až do 9.ledna 2026, představila díla malířky Barbory Dohnalové i sklářského dua Lucie a Pavla Havelkových a přivedla do galerie sýpky stovky návštěvníků.

„Naše spolupráce otevírá cestu k dlouhodobému propojování regionu s českou výtvarnou scénou. Chceme, aby lidé z Podkrkonoší mohli vidět současné umění, aniž by museli jezdit do Prahy,“ říká Vrbata.

Výstavní plán už nyní míří do let 2026 a 2027. Sýpka ale nežije pouze uměním – konají se zde konference, koncerty, svatby či firemní akce. Její síla spočívá v jedinečné kombinaci atmosféry a poslání. „Firmy tu získávají možnost spojit svou akci s reálným přínosem pro komunitu,“ doplňuje.

Štědrý mecenᚊtědrý mecenáš

Zakladatel sportovní značky Nike daroval přes 42 miliard korun na výzkum léčby rakoviny

V únoru se například uskuteční koncertní recitál Honzy Křížka, který nabídne hudební vzpomínku na Radima Hladíka a skupinu Blue Effect. Březnový program obohatí slavná opera Carmen v podání mezzosopranistky Edity Adlerové.

V dalších měsících se připravuje koncert Filharmonie Hradec Králové a návštěvníci se mohou těšit také na operu Prodaná nevěsta, kterou uvede sopranistka Karolína Cingrošová.

Městské kulturní akce budou navíc věnovány významnému výročí – v létě se uskuteční výstava připomínající život a dílo spisovatele K. V. Raise, a to ke 100. výročí úmrtí tohoto rodáka z Lázní Bělohrad.

Nadšení nejvyšších míst

Slavnostní otevření v roce 2024 navštívil prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Návštěva měla nejen společenský, ale také symbolický rozměr. „Byla to pocta a zároveň potvrzení, že má smysl investovat energii do věcí, které přesahují běžné podnikání. Přítomnost prezidenta vnímám jako ocenění snahy dát kulturnímu dědictví nový život,“ říká Vrbata.

Prezident při té příležitosti ocenil odvahu pustit se do záchrany rozsáhlého objektu a připomněl, že staré budovy nás spojují s minulostí a předky. Právě vztah mezi historií a současností se stal základním pilířem koncepce Bělohradské sýpky.

V regionu, kde podobný prostor dlouho chyběl, se historická sýpka stává novým kulturním srdcem. „Přeji si, aby za pět nebo deset let byla vnímána jako stabilní kulturní a společenské centrum Podkrkonoší, kam budou jezdit lidé z celé republiky. Místo, které propojuje historii, kulturu a sociální odpovědnost – a hlavně místo, kde se lidé cítí dobře,“ uzavírá Leoš Vrbata.