Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Ropa, bankroty, deficity a Bůh

Ceny ropy rostly už čtvrtý den po sobě. Na nějakou velkou úlevu je však ještě brzy.

Ropa, bankroty, deficity a Bůh
ilustrační foto | Profimedia.cz

Čtyři dny cenového vzestupu znamenají, že texaská ropa WTI stála v pátek ráno něco přes 16 dolarů za barel a severomořská ropa Brent přes 21 dolarů. To jsou ceny, které by za jiných okolností nedávaly těžařům žádný důvod k úsměvu – a mnoho ho nemají ani teď.

Zejména pokud uvážíme, že poslední zdražení přišlo poté, co v jediný den oznámil omezení těžby velký producent Kuvajt a americký prezident Donald Trump a Írán si začali navzájem vyhrožovat veřejnou kastrací, pokud bude jeden druhého provokovat.

Kapitola 11

První oběti pocházejí z řad amerických „břidlicových“ firem, jimž daly vzniknout vysoké ceny před rokem 2014 a jež se i v cenovém rozmezí mezi 50 a 60 dolary musely setsakra otáčet, aby přežily. Pak přišel dvojitý hák v podobě sporu Saúdské Arábie s Rusy zprava a koronavirus zleva.

 

Co to udělá s firmami, jež se v USA zabývají průzkumem a těžbou, je nasnadě z grafu: ochrana před věřiteli podle neslavně proslulé 11. kapitoly amerického zákona o bankrotech nebude pro mnoho z nich daleko.

Arabové a Rusko

Kromě toho jsou tu země, které z ropy žijí a dosud se nezmohly na podstatnější diverzifikaci ekonomiky, ačkoli o ní jejich politici rádi a hodně mluví. Že k nim patří především arabští producenti, nejspíš nikoho nepřekvapí – a právě tolik ukazuje graf deníku Financial Times.

 

V grafu nápadně chybí Rusko, které na tom ovšem není o mnoho lépe. Aby dosáhlo vyrovnaného rozpočtu, musela by Rosněfť prodávat ropu za plus minus (spíš plus) 40 dolarů za barel. Při 35 dolarech se Moskva dostane do deficitu okolo 40 miliard dolarů, což je téměř čtvrtina fondu ve výši cca 170 miliard, jejž má pro strýčka Příhodu Kreml stranou. Každý dolar výkyvu (průměrné roční) ceny tedy znamená rozdíl zhruba osmi miliard v ruském rozpočtu; kdyby ceny vydržely na páteční hladině do dubna roku 2021, ukrojí to Rusům z jejich polštáře téměř polovinu.

Vyšší síla

To všechno jsou samozřejmě neveselé představy a není divu, že každý hledá cestu ven, jak může. Jedním z oblíbených korporátních nápadů je „vyšší síla“. (Jde o téma zjevně ožehavé: český kontext pracuje s latinským termínem vis maior, zatímco v anglofonním prostředí se nejčastěji setkáme s francouzským výrazem force majeure, jako by s tím dotyčné právní systémy nechtěly mít nic společného.)

 

Tak či onak, ve Spojených státech funguje firma Kira Systems, jež používá umělou inteligenci k vyhodnocování slovní zásoby použité v korporátních smlouvách. A lidé z této firmy přišli na to, že zmínky o vyšší síle – v USA často citované jako Act of God, dílo Boží – zaznamenaly v prvním čtvrtletí letošního roku bezprecedentní rozmach (viz graf). Kira se nesoustředila jen na ropné firmy, ale právě ony mají k úvaze o vyšší síle opravdu dobrý důvod.