Díky využití robota nejsou zákroky tak invazivní. Rána se následně lépe hojí a bolí méně než při otevřené operaci

Díky využití robota nejsou zákroky tak invazivní. Rána se následně lépe hojí a bolí méně než při otevřené operaci

Foto: archiv III. chirurgické kliniky 1. LF a FN Motol (publikováno se svolením)

Budoucnost už není jen sci-fi

Robot místo skalpelu: Motolští chirurgové zkracují dobu léčení na polovinu, stát ušetří a pacienti méně trpí

Vypadá to jako z futuristického filmu. Robotická ruka se pohybuje s chirurgickou přesností uvnitř lidského hrudníku a odstraňuje nádor. Celá operace probíhá přes čtyři drobné otvory v kůži, každý o průměru zhruba jednoho centimetru. Pacient se po zákroku postaví na nohy a za tři dny míří domů. V pražské Fakultní nemocnici Motol už nic mimořádného.

Galerie (6)

Na III. chirurgické klinice 1. lékařské fakulty UK a FN Motol aktuálně probíhá více než polovina operací plic miniinvazivně. Zatímco ještě v roce 2014 prováděli všechny anatomické resekce plic klasickou otevřenou metodou, dnes jsou v 54 procentech případů schopni zasáhnout šetrněji, a to pomocí videoasistované chirurgie nebo robotických systémů.

Výsledek? Rychlejší hojení, méně bolesti a podstatně kratší hospitalizace. „Použití takového typu zákroku snížilo průměrnou dobu hospitalizace z deseti dnů na 4,4 dne,“ říká přednosta kliniky prof. Robert Lischke.

Díky tomu dochází i k významným úsporám z veřejného zdravotního pojištění, protože pacient je dříve doma a nezatěžuje zdravotní personál a nezabírá nemocniční lůžko déle, než je nutné.

Za technologickým pokrokem ale nestojí jen šikovné ruce chirurgů. Dnes už léčbě předchází i simulace budoucí operace – pomocí umělé inteligence, 3D modelů plic a dokonce virtuální reality.

Třeba v případě mladé pacientky s nádorem blízko srdce by se ještě před pár lety zákrok vůbec nezvažoval. „3D model plic nám napověděl, že nádor můžeme bezpečně operovat,“ říká profesor Lischke.

Robotická chirurgie možná zní jako sci-fi, ale za pohyby kovových ramen stojí dlouhé roky tréninku. „Než se lékař naučí robota rutinně ovládat, potřebuje léta praxe a být neustále na sále. Vzhledem k tomu, že na naší klinice ročně provedeme přibližně tři tisíce operací, o praxi není nouze,“ připomíná Lischke.

Do Motola přicházejí pacienti z celé země. Většinou s karcinomem plic, který ročně postihne v Česku zhruba 6 600 lidí.

Přestože jde o špičkové centrum, které jako jediné v Česku a na Slovensku provádí transplantace plic a má akreditaci II. typu pro hrudní chirurgii, ne každý pacient se do Motola dostane. Podle Lischkeho se až 40 procent nemocných s karcinomem plic léčí mimo specializovaná centra, což může zásadně ovlivnit jejich prognózu.

„Aby bylo možné garantovat nemocným stejně kvalitní péči, je třeba, aby se takové operace centralizovaly. Šance pacienta na delší přežití či uzdravení závisí do značné míry právě na tom, kde se léčí,“ upozorňuje profesor.

Ačkoliv se o některých zákrocích v Motole mluví jako o nadstandardu, tamní tým je považuje za nový standard. Za posledních 27 let zde transplantaci plic podstoupilo více než 700 lidí, jen loni jich bylo 72, což je o 40 víc než v roce 2014. Spektrum výkonů, které dnes klinika nabízí, je podle Lischkeho plně srovnatelné se zahraniční špičkou.