Komentář: Nelíbí se vám dotace uhelných elektráren? Můžeme si za to sami

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Celý článek
0

Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Psychosociální pomoc pro ukrajinské rodiče

Daleko od domova, v neznámém prostředí, bez sociálních vazeb a s hlavou plnou tragických zážitků z války. Ukrajinští rodiče a jejich děti, kteří utekli před ruskou agresí do Česka, se často potýkají se sociálními a psychickými potížemi. 

Psychosociální pomoc pro ukrajinské rodiče
ilustrační foto | Profimedia.cz

Proto pro ně Národní ústav duševního zdraví za podpory Dětského fondu Organizace spojených národů a ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací připravil semináře zaměřené na psychosociální podporu. Konají se po celé republice a jsou zdarma, odborníci navíc chtějí připravit obdobné akce i pro české rodiče.

Rodiče totiž hrají v životě svých dětí nezastupitelnou úlohu. Děti, které si prošly válečným konfliktem, potřebují zejména bezpečné zázemí, aby se s náročnými zážitky dokázaly vyrovnat. Toto zázemí jim mohou poskytnout právě jejich rodiče. Ti ukrajinští čelí v poslední době značnému tlaku – musí najít nový domov pro svou rodinu, musí se postarat o své děti, zatímco žijí v nejistotě z budoucnosti.

„Cílem seminářů je poskytnout ukrajinským rodičům bezpečné prostředí, kde budou moct navzájem sdílet své zkušenosti a navázat nová přátelství. V rámci seminářů rodiče poznají techniky a tipy, jak podpořit své děti v náročných situacích a budovat jejich psychickou odolnost,“ řekla vedoucí české kanceláře UNICEF pro podporu řešení uprchlické situace Yulia Oleinik.

„Prostřednictvím tohoto programu chceme ukrajinské rodiče motivovat k tomu, aby neopomíjeli péči o vlastní duševní zdraví, díky tomu totiž zároveň podpoří duševní zdraví svých dětí,“ dodala Yulia Oleinik. Aby byly semináře co nejpřínosnější, odborníci z Národního ústavu duševního zdraví nejprve zjišťovali, s čím se ukrajinští rodiče žijící v Česku nejčastěji potýkají. 

„Ukrajinské maminky v Česku jsou většinou na všechno samy a tuto zodpovědnost nemohou přímo a na denní bázi sdílet se svými muži, kteří zůstali na Ukrajině. Častým jevem je nedostatek empatie nebo nízká tolerance ze strany okolí, děti někdy zažívají šikanu a problémy se začleněním do kolektivu. Maminky nemohou dětem věnovat dostatek času, aby v Česku zvládly vše materiálně zabezpečit. Samy se ostatně potýkají s řadou stereotypů a nepochopení, které jsou velkou překážkou při integraci a zvládání každodenních situací. K tomu se přidávají zážitky z války, nejistá budoucnost, obavy o blízké a vztahy na dálku,“ uvedla Anna Kagstrom z Národního ústavu duševního zdraví.

Rodiče na seminářích získají například informace, jak zvládat třeba problémy se spánkem, noční můry nebo panické ataky. „Chybět nebudou praktické tipy, jak pečovat o duševní zdraví sebe a svých dětí. Důležité jsou relaxační techniky, aby rodiče zvládli stresové situace. Dozvědí se také, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc v jednotlivých regionech,“ řekla Roksolana Kulchynska, WHO health operations Officer.

Semináře pro ukrajinské rodiče jsou součástí komplexního projektu zaměřeného na duševní zdraví dětí a adolescentů. „Přibližně jedno ze sedmi dětí se potýká s psychickými problémy. Duševnímu zdraví ve školách přitom donedávna nebyla věnována přílišná pozornost. Válka na Ukrajině však tuto potřebu zvýraznila – od začátku války přišlo do českých základních škol téměř čtyřicet tisíc dětí z Ukrajiny. Kromě traumatických zkušeností spojených s válkou a nedobrovolnou migrací se navíc tyto děti potýkají s jazykovou bariérou – jen menší část z nich se domluví v běžných situacích. I z těchto důvodů se pouze necelé dvě pětiny z nich účastní volnočasových aktivit,“ vysvětluje Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.  

V první fázi se proto projekt soustředil na učitele druhého stupně základních škol po celé České republice. Učitelé se mohli dozvědět řadu důležitých informací například o tom, jak pracovat s dětmi, které si prošly náročnými událostmi, budovat empatii, zvládat náročné situace a otevřeně komunikovat a také jak mohou pečovat sami o sebe.

První seminář pro ukrajinské rodiče se koná 14. června v Praze a další termíny se konají napříč republikou. Zájemci se mohou zdarma hlásit prostřednictvím formuláře na stránkách https://dzda.cz/prorodice/, kde také naleznou informace o termínech seminářů v jednotlivých regionech. Odborníci z NUDZ plánují v budoucnu vytvořit školení i pro české rodiče.