Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Do Behavia přiteče přes 55 milionů korun. S českou firmou, která zlepšuje reklamu, si plácli Nizozemci

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Proč používání mozku „bolí“ a zvyšuje náš pocit únavy

Z nové studie plyne, že řešení náročných úkolů vede k dočasným chemickým změnám v mozku, které zřejmě způsobují mentální únavu.

Proč používání mozku „bolí“ a zvyšuje náš pocit únavy
ilustrační foto | Shutterstock.com

Jedna z nejklasičtějších čtyřlístkových hlášek zní: „Chytrý bádá a hloupí na něj dřou.“ Pronesla ji Fifinka ve chvíli, kdy na dveřích pracovny přemoudřelého kocoura Myšpulína objevila přibitou ceduli s nápisem: „Nerušit, bádám!“ 

V podstatě měla pravdu, ovšem spravedlivé je dodat, že dře i ten, kdo jen přemýšlí. Unavit se člověk může nejen kopáním uhlí či kácením stromů, ale také náročným používáním mozku. Ví to každý, kdo se někdy po delší dobu věnoval nějaké duševní práci, a studie, kterou nedávno publikoval časopis Current Biology, vůbec poprvé ukázala, že tato mentální či kognitivní únava souvisí s chemickými změnami v mozku.

Co se děje v mozku

Autoři (hlavním autorem je Antonius Wiehler z pařížského Institutu mozku a míchy) výše zmíněné studie zařadili do svého testování celkem čtyřicet lidí. Čtyřiadvacet z nich muselo déle než šest hodin (součástí byly dvě desetiminutové přestávky) vykonávat různé duševně náročné úkoly – například sledovat písmena, která se každých 1,6 sekundy objevovala na obrazovce, a zaznamenat ta, která se shodovala s písmenem zobrazeným o tři písmena dříve.

Jinak řečeno, simulace se spíš než v úvodu zmíněnému „bádání“ podobala dlouhodobé, stereotypní a nudné – nicméně na pozornost velmi náročné – duševní činnosti, kterou dennodenně dělají lidé, jako jsou třeba kontroloři letového provozu. Zbylých šestnáct dobrovolníků mělo za úkol vykonávat po stejně dlouhou dobu nenáročnou duševní činnost.

V době, kdy se pokusní „králíci“ věnovali určeným úkolům, kontroloval je Wiehlerův tým prostřednictvím metody zvané magnetická rezonanční spektroskopie a měřil hladinu důležitého neurotransmiteru (přenáší v mozku vzruchy), kyseliny glutamové, v jejich mozcích, respektive v části mozkové kůry, která se anglicky nazývá lateral prefrontal cortex. Prostřednictvím této části mozku přitom lidé vědomě kontrolují své chování – například potlačují automatizované impulzy, které jsou hluboce „zadrátované“ v jejich mozcích. „Když vás bodne hmyz, chcete se poškrábat,“ řekl Wiehler slovutnému vědeckému časopisu Nature, „a pokud tento reflex zastavíte, půjde o vědomou kontrolu.“

Přesně to také odpovídá mechanismu, kdy se člověk vědomě rozhodne potlačit svoji přirozenost a odmítne nižší okamžitý zisk v přítomnosti, aby se v budoucnu dočkal vyšší odměny.

Dejte už mi všichni pokoj

A teď k výsledkům. Lidé, kteří se celých šest hodin „bavili“ náročnými mentálními úkoly, měli ve zmíněné části mozku vyšší hladinu kyseliny glutamové než ti, kteří prokrastinovali s lehkou duševní prací. První skupina se zároveň cítila mentálně unavenější než druhá, což potvrzovaly odpovědi na dotazy, jakou podobu finanční odměny dotyční preferují. Těžce duševně pracující měli tendenci vybrat si nižší obnos, který by dostali okamžitě, než vyšší částku, která by jim byla vyplacena až za několik měsíců. 

Podle Wiehlera se tak konečně podařilo přijít na způsob, jak exaktně měřit míru mentální únavy, a do budoucna to otvírá dveře dalším výzkumům, jak se jí vyhnout, popřípadě se z ní rychle zotavit a znovu obnovit předchozí hladinu kyseliny glutamové. Nejdřív je ale samozřejmě nutné výsledky Wiehlerova pokusu ověřit a potvrdit, že kyselina glutamová a mentální únava se k sobě skutečně mají jako příčina a následek.