Proč Čína ovládla elektromobilitu? Investovala 230 miliard dolarů, uvádí studie

Čína za více než deset let vynaložila 230,8 miliardy dolarů (5,4 bilionu korun), aby si vybudovala odvětví elektromobilů. Vyplývá to ze studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Rozsah vládní podpory přitom v letech 2009 až 2023 představoval 18,8 procenta z celkového prodeje elektromobilů. Informace se objevují v době, kdy se Evropská unie chystá zavést dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny.

Proč Čína ovládla elektromobilitu? Investovala 230 miliard dolarů, uvádí studie
ilustrační foto | Andrei Iakhniuk / Shutterstock.com

Poměr těchto výdajů k prodeji elektromobilů se postupně snižuje. Zatímco v letech před rokem 2017 činil více než 40 procent, loni byl těsně nad 11 procenty, uvedl Scott Kennedy, který má v CSIS na starosti právě Čínu. Ve studii poukázal například na to, že vládní podpora elektromobilů v Číně zahrnuje i nepeněžní nástroje, což domácím výrobcům pomohlo získat výhodu nad zahraničními automobilkami.

Kennedy rovněž upozornil, že Spojené státy nevytvořily podmínky, které by byly pro rozvoj odvětví elektromobilů tak atraktivní, jaké vytvořila Čína. „Existují určité výjimky, ale obecně platí, že západní automobilky i vlády dost váhaly a nebyly dostatečně razantní,“ poznamenal. Před čtyřmi lety Kennedy nastínil sedm opatření ohledně potenciálního obchodního napětí kvůli vývoji v čínském odvětví elektromobilů.

Státní dotace nešly nutně přímo do vývoje automobilů. V prvních letech vývoje elektrických aut v Číně ministerstvo financí uvedlo, že podle jeho zjištění nejméně pět firem podvedlo vládu o více než jednu miliardu juanů (3,2 miliardy korun). Auta vyrobená v Číně také měla prospěch z toho, že elektromobilů v zemi obecně přibývalo, takže pro zahraniční automobilky kdysi významný trh s auty na tradiční paliva začal být méně atraktivní.

Konkurence je teď v Číně tak tvrdá, že podle analytiků Bank of America by velké americké automobilky měly Čínu opustit a zaměřit se na jiné trhy, napsal server CNBC. „Nezávislí analytici automobilového sektoru a západní automobilky, se kterými jsem hovořil, se všichni shodují, že čínští výrobci elektromobilů a výrobci baterií udělali obrovský pokrok a že je potřeba je brát vážně,“ řekl Kennedy.

Přestože čínská vláda poskytuje tomuto odvětví rozsáhlou podporu a přestože čínští výrobci zvyšují podíl na trhu, do hospodaření se to zatím příznivě nepromítá. Firmy stále nedosahují výrazných zisků. „V dobře fungující tržní ekonomice by firmy pečlivěji zvažovaly investice do nových kapacit,“ řekl Kennedy. „Tak zásadní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou by pravděpodobně vedl ke konsolidaci odvětví,“ dodal.

Čínskému výrobci elektromobilů BYD za rok do konce března klesl čistý zisk na jedno auto na ekvivalent 739 dolarů (17 250 korun), uvádí analýza společnosti CLSA. Automobilce Tesla pak zisk na jedno auto klesl na 2919 dolarů (68 150 korun).

Odvětví elektrických vozidel v posledním roce čelí intenzivní cenové válce, kdy automobilky buď snižují ceny, anebo uvádějí na trh levnější produktové řady.

Čínský start-up Nio, který je stále ve ztrátě, podle svého květnového sdělení očekává, že se na čínském trhu neudrží asi deset automobilek. To znamená, že tam zbude 20 až 30 hráčů.

Spojené státy se snaží své odvětví elektromobilů podporovat čím dál více. Jejich zákon o snižování inflace (IRA), podepsaný předloni v srpnu, vyčlenil 370 miliard dolarů (8,6 bilionu korun) na podporu čistých technologií. Kennedy poukázal na to, že zákon umožňuje čerpat 7500 dolarů (téměř 175 200 korun) na pořízení vybraných elektromobilů. To je v kontrastu s průměrnou podporou na nákup elektromobilu v Číně, kde to byl v loňském roce ekvivalent 4600 dolarů (téměř 107 400 korun). Ještě v roce 2018 tato podpora v Číně dosahovala ekvivalentu 13 860 dolarů (323 800 korun).

Spojené státy v květnu oznámily, že cla na dovoz elektromobilů z Číny zvýší na 100 procent ze současných 25 procent. EU chce dodatečná cla zavést od 4. července, pokud se ještě s čínskou vládou na poslední chvíli nedohodne na jiném řešení. Dodatečná cla až 38,1 procenta by se vybírala k desetiprocentnímu clu, které už platí.