Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
V Česku se vyrobí o pětinu piva více, než Češi spotřebují. O potravinovou soběstačnost u zeleniny nebo masa ale postupně přicházíme.
Pokud by Češi byli závislí jen na vlastní zemědělské a potravinářské produkci, zůstali by po nemalou část roku o hladu. Ale zato ne střízliví. Zatímco totiž potravinová soběstačnost Česka v posledních letech klesá napříč potravinářskými sektory, pivovarnictví vyrobí víc, než kolik za rok stačíme vypít. Produkce tuzemských varen je podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 22 procent vyšší než žízeň domácích pivařů.
Jak si vedeme v oblasti „skutečných“ potravin? Soběstační jsme podle statistiků dlouhodobě jen u několika komodit: ve výrobě obilovin, mléka, hovězího masa, cukru a zmiňovaného piva. Jinými slovy, těmito produkty jsou čeští výrobci schopní nasytit domácí poptávku a přebytky ještě vyvážet.
U všech ostatních potravinářských produktů se ale česká soběstačnost postupně snižuje. V porovnání s rokem 1993 poklesla u vepřového masa o 61 procentních bodů na zhruba dvě pětiny, u drůbežího masa o 32 procentních bodů na asi dvě třetiny, a třeba u másla dokonce o 86 bodů na 66 procent.
Zeleniny se do Česka musí dovážet ještě podstatně víc. Čeští zemědělci například zvládnou vypěstovat jen dvě pětiny české poptávky po cibuli, méně než polovinu spotřeby mrkve a třeba rajčat musíme dovážet přes 80 procent. Poptávce už nestačí ani produkce tak tradiční komodity, jako jsou brambory. Těch se v Česku ještě v roce 1993 vypěstovalo třikrát víc, než byla průměrná spotřeba. Loni už se ale situace obrátila: sklizeň byla pouze 58,4 kilogramu a spotřeba 69,5 kilogramu na osobu.
Důvodem stále menší potravinové soběstačnosti Česka je podle statistiků ovšem nejen klesající produkce, ale také neustále rostoucí spotřeba. Češi toho loni snědli vůbec nejvíc v historii. Celková spotřeba potravin na obyvatele za loňský rok byla bezmála 800 kilogramů – o 65 kilo víc než v roce 1993.
„Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, drůbežího masa, sýrů a ostatních mléčných výrobků nebo jižního ovoce,“ upřesňuje vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
Rostoucí závislost na potravinách ze zahraničí, a to obzvlášť v kombinaci s uzavřenými hranicemi po celé Evropě kvůli pandemii čínské chřipky, povzbudila k aktivitě i politiky. Už na jaře skupina poslanců v čele s Margitou Balaštíkovou (ANO) a Zdeňkem Podalem (SPD) přinesla do sněmovny návrh na povinné kvóty tuzemských potravin v obchodech. Podle jejich představ měly postupně růst z 55 procent v příštím roce až na 85 procent v roce 2027.
Návrh nakonec spadl pod stůl, objevil se ale jiný, v mírnější verzi, s pouze asi dvoutřetinovým podílem. Ekonomové však varují i před ním. Vedl by podle nich ke zdražení potravin, a navíc těžko obstojí v Bruselu.
