Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Politicky „smrtící“ nadstandardy jsou zpět. Proč?

Logika nápadu na zavedení nadstandardů v lékařské péči je bohužel prostá: zdravotnictví těžce docházejí peníze. Respektive inflační koruny ztrácejí kupní sílu. A v rozpočtu zeje díra za covid party s plošnými testy, plošným očkováním a kompenzacemi lockdownů.

Politicky „smrtící“ nadstandardy jsou zpět. Proč?
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek počkal s prosazováním jedné z programových priorit TOP 09, nadstandardů, až bude po volbách. Dobře věděl proč. | Profimedia.cz

K tomu, že vláda přijde s možností připojištění ve zdravotnictví, se kabinet Petra Fialy (ODS) zavázal již v programovém prohlášení vlády. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se krátce po jmenování do funkce nechal slyšet, že je takové připojištění jednou z jeho priorit. Pak se ale po revoluční změně zavřela voda. Chvíli to vypadalo, že připojištění na nadstandardy je ze hry. Nyní však Válek téma překvapivě znovu otevřel. A dokonce už i s datem platnosti nového zákona. Možnost připojistit se na zdravotní péči by lidé měli dostat od ledna 2025, nejpozději 2026.

Nebyl by to ale ministr Válek, kdyby se tak významná změna obešla beze zmatků. Že nadstandardy nejsou mrtvé, politik sdělil na programové konferenci TOP 09 v první polovině listopadu. Chválil zde zákon o nadstandardech z roku 2011, který prosadil jeho předchůdce Leoš Heger. „Chtěl bych ten zákon vrátit do hry,“ řekl doslova Válek. Následně ho v tom podpořila předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová, podle níž jde o klíčovou věc, která v konečném důsledku povede k udržitelnosti tuzemského zdravotnictví. „Přinese to také zkvalitnění péče pro všechny,“ slíbila politička.

Odborníci v tu chvíli ale nechápavě kroutili hlavou. Hegerův zákon, na který Válek odkazoval a chtěl jej „vrátit do hry“, totiž nakonec zrušil Ústavní soud. Přijmout ho v téže podobě by bylo právním diletantismem.

Nadstandard není připojištění

Minulý týden Válek upřesnil, že nemyslel Hegerovu novelu, ale již dříve zmíněné připojištění. Sama myšlenka na rozdělení standardů a nadstandardů však zůstává. Základní péče (standard) by měla být i nadále hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Z toho ale budou vyjmuty ekonomicky náročnější výkony, které si člověk nebude jednorázově hradit ze svého (jak to bylo v zákonu z roku 2011), ale založí si běžné komerční připojištění, z něhož budou tyto výkony hrazeny.

Typicky by mohlo jít o kvalitnější náhradu kloubu, která je vhodnější pro sportovně založené lidi, nebo kvalitnější oční čočky. Válek již dříve hovořil i o nadstandardní péči a servisu v nemocnicích, například o možnosti připojistit se na umístění do nadstandardního pokoje, na lepší stravu a podobně.

V TOP 09 jsou přesvědčení, že to je cesta, která lidem umožní spoluúčast na zdravotním systému, aniž by to komukoli uškodilo. „Není to asociální, jak někteří říkají. Budeme to ale muset důkladně vysvětlovat,“ podotkla Pekarová Adamová. Před sebevražednou misí naopak spolustraníky varoval otec někdejších nadstandardů, Leoš Heger. „Musíme si jasně říct, že politicky je to smrtelná záležitost, se kterou se musí zacházet velmi opatrně,“ podotkl Heger k nadstandardům.

Za co si zaplatíme

Problematické bude stanovit, na co konkrétně se budeme moci připojistit. Příklady zmiňované ministrem Válkem totiž nejsou zas až tolik ekonomicky náročné, aby se pojišťovnám vyplatilo zavádět kvůli nim nové pojistné produkty a lidem kvůli nim pojišťovat. V případě oční čočky hovoříme zhruba o osmi tisících korunách, kloub stojí asi třicet tisíc, v případě pobytu v nemocnici a lepší stravy jde o stovky korun podle délky hospitalizace. „To si myslím, že bude hlavní kámen úrazu – protože pokud chceme zavádět nadstandardy, musíme si říct, co je dnes standardem. A standard v dnešní podobě je natolik široký, že se tedy ve výsledku ani nemáme na co připojišťovat,“ míní Milan Kubek, prezident České lékařské komory.

To není žádná novinka – s podobným problémem totiž zápolil již Leoš Heger, když připravoval svůj zákon o nadstandardech, a nakonec se stal pro zákon osudným. Ústavní soud jej totiž nezrušil pro neústavnost účelu (zavedení nadstandardů), ale kvůli formě a podobě zákona. Ústava totiž stanoví, že má „každý právo na ochranu zdraví a občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon“. Heger možnost nadstandardů přijal zákonem, samotný výčet nadstandardů měla stanovit až vyhláška.

Důvod byl prostý: ministerstvu se velmi dlouho nedařilo najít položky, za něž by lidé měli platit z vlastní kapsy. Nakonec se jich horko těžko našlo celkem osmnáct, kromě zmíněných lepších čoček či kloubů například lehčí sádra. Šlo o první nadstandardy. Časem jich mělo být víc. Odborné lékařské společnosti měly přicházet s novými nadstandardy, klíčové bylo, aby na nich panovala především odborná shoda. Vyhláška byla pro resort praktická i jinak. Její znění by určoval přímo ministr, nemusel by pracně novelizovat zákon v parlamentu.

Ale přesně kvůli tomu celou novelu Ústavní soud shodil. „Ústavní soud nevyloučil možnost rozdělení péče na standardní, tedy hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, a nadstandardní, tj. částečně či zcela hrazenou pacientem. Pro toto rozdělení však platí určité limity plynoucí především z článku 31 Listiny základních práv a svobod… Z pohledu Ústavního soudu je podstatné, zda úprava v zákoně sama o sobě, tedy i bez prováděcí vyhlášky, je adresátům dostatečně srozumitelná a zda by byla sama o sobě aplikovatelná. Prováděcí předpis může totiž stanovit pouze detaily,“ uvedli soudci. Tentokrát tak snad bude chtít Válek postupovat čistší formou – tedy komplexním zákonem.

Peníze navíc

S dotazy na konkrétní výčet nadstandardů a plány ohledně připojištění se Hrot obrátil na tiskový odbor ministerstva zdravotnictví. Válek sám ani jeho mluvčí ale do uzávěrky vydání neodpověděli. V Otázkách Václava Moravce v České televizi politik uvedl, že přesná podoba připojištění, včetně jednotlivých nadstandardů, ještě není na stole. Má tomu předcházet důkladná diskuse mezi experty a dále v rámci stran vládní koalice. Že k zásadním jednáním v této věci nedošlo, pak vyplynulo z vyjádření ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka i šéfa lékařů Milana Kubka. Válek ale slíbil, že v otázce novely nyní zařadí vyšší rychlost. „Abychom tu měli zákon platný od ledna 2025, nejpozději 2026.“

Přední český expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál se domnívá, že podobné plány je třeba brát s rezervou. „Prý by připlácení neznamenalo zhoršení péče pro nepřipojištěné; v čem by pak ale bylo výhodné připlácet? Dozvíme se to asi, až to bude v paragrafech. Logika dění je bohužel prostá: ve zdravotnictví docházejí prachy. Respektive inflační koruny ztrácejí kupní sílu. A v rozpočtu zeje díra za covid party s plošnými testy, plošným očkováním a kompenzacemi lockdownů,“ uvedl Dostál.

Právníkova slova by mohla potvrzovat následná vyjádření nejen ministra Válka. „Pokud se záměr podaří, pak bychom díky nadstandardům do zdravotnictví dostali až pět procent finančních prostředků navíc,“ řekl politik při společné tiskové konferenci s premiérem Fialou. Pro příští rok by to například znamenalo 23 miliard korun pro zdravotnictví navíc. „Tady bych zdůraznil, že bude zachována vysoká kvalita zdravotní péče pro všechny občany bez ohledu na to, v jaké jsou sociální a ekonomické situaci,“ ubezpečil ale vzápětí z tématu očividně nervózní premiér.

Zatímco prezident ČLK Milan Kubek s hodnocením nadstandardů vyčkává, dokud nebude k dispozici více informací, zdravotnické odbory se už dopředu vyjádřily, že jsou zásadně proti. „Vznikne dvojí standard kvality zdravotnické péče. To je neobhajitelné morálně i ekonomicky. Proti běžným nadstandardům, které mimochodem už dávno fungují, odborový svaz nikdy nic nenamítal – je v pořádku, že si pacient může připlatit za jednolůžkový pokoj, televizi, ledničku nebo výběr stravy. Zásadně ovšem odmítáme, aby připlácení vedlo k ovlivňování kvality poskytované zdravotní péče,“ napsala pro Deník Referendum Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Podle Svazu pacientů ČR jde o „nebezpečný experiment“.

Proti záměru vlády se vyjádřil i kandidát na prezidenta a odborářský předák Josef Středula. Naopak představitelé koaličních stran Válkův záměr podpořili. Opatrná podpora zaznívá i ze zdravotních pojišťoven.