Foto: Shutterstock.com
Hrotagon
Pohonné hmoty a potraviny táhly červnovou inflaci k 2,9 %. Růst cen služeb znepokojuje ČNB
Detailní statistika inflace za letošní červen potvrdila, že meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice zrychlil z květnových 2,4 % na 2,9 %, což představuje nejvyšší meziroční inflaci od loňského prosince.
Radomír Jáč
Na růst meziroční inflace měl vliv vývoj cen pohonných hmot, rychlejší růst cen potravin, alkoholických nápojů a tabáku, cenový růst se ale zrychlil také u většiny položek spadajících do jádrové inflace.
ČNB ve své prognóze prezentované počátkem května očekávala červnovou meziroční inflaci na úrovni 2,8 %, zatímco finanční trh očekával nárůst červnové inflace na skutečně vykázaných 2,9 %.
Vývoj inflace, a především pokračující zrychlování meziročního růstu cen ve službách, povede dle našeho názoru k tomu, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny po celé 3. čtvrtletí. Meziroční inflace v červnu dle detailních dat vzrostla z 2,4 % na 2,9 %, v souladu s předběžným odhadem a také v souladu s původním očekáváním finančního trhu.
Zrychlení meziročního cenového růstu bylo v červnu patrné v zásadě napříč hlavními skupinami ve spotřebním koši. Za celé 2. čtvrtletí činil průměrný růst meziroční inflace 2,4 %, v souladu s květnovou prognózou z dílny ČNB.
Dobrou zprávou je, že se meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice od počátku loňského roku drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %, a v tomto pásmu by se inflace měla držet i v dalších měsících a čtvrtletích. Na nárůst celkové inflace měl vliv jednak vývoj cen pohonných hmot, v jejichž případě se v červnu výrazně zpomalil meziroční pokles na 9,2 %, když v květnu jejich meziroční cenový propad činil 13,5 %.
Celkovou inflaci táhly nahoru také ceny cen potravin, alkoholických nápojů a tabáku.
Smíšený byl vývoj cen energií pro domácnosti, kde se zrychlil meziroční pokles cen elektřiny, ke zmírnění poklesu ale naopak došlo u cen zemního plynu a tepla a teplé vody.
Cenový růst se zrychlil u většiny položek spadajících do tzv. jádrové inflace včetně imputovaného nájemného.
U jádrové meziroční inflace lze pro červen očekávat nárůst z květnové úrovně, jež činila 2,8 %.
Finální červnová statistika potvrdila zrychlení meziročního růstu cen ve službách: z květnových 4,9 % na 5,0 % v červnu, což představuje nejsilnější meziroční růst od loňského prosince. V případě cen zboží se meziroční růst v červnu zrychlil z 0,9 % na 1,6 %.
Údaj o jádrové inflaci, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.
ČNB ve své prognóze prezentované počátkem května očekávala jádrovou inflaci pro letošní 2. čtvrtletí na úrovni 2,7 % poté, co v prvním čtvrtletí činila meziroční jádrová inflace 2,5 %.
Dle našich odhadů činil ve 2. čtvrtletí růst jádrové inflace 2,8 %. Celková meziroční inflace v červnu vzrostla na 2,9 %: na svou nejvyšší letošní úroveň.
V dalších měsících by se ale měla meziroční inflace zmírnit. Pro letošní rok čekáme celoroční průměrnou inflaci na úrovni 2,5 %, když v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 %.
Ve prospěch zklidnění inflace v letošním 2. pololetí hovoří jak vývoj kurzu koruny, tak vývoj cen některých komodit na světových trzích.
Z pohledu ČNB přinesl červen o něco vyšší inflaci, než centrální banka čekala ve své čtvrtletní prognóze, nevítanou zprávou je pro centrální banku další zrychlení růstu cen ve službách. Bankovní rada snížila repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,50 % na svém zasedání 7. května a v červnu nechala své úroky beze změny.
Očekáváme, že ČNB na svém srpnovém zasedání ponechá úroky opět beze změny a stabilitu čekáme i pro zářijové zasedání: repo sazba by tak na své aktuální úrovni 3,50 % měla setrvat po celé 3. čtvrtletí.
Náš hlavní scénář pro vývoj domácí měnové politiky počítá s tím, že ČNB sníží úroky o čtvrt procentního bodu již jen jednou, a to až v letošním závěrečném čtvrtletí (nejspíše v listopadu), a že se repo sazba následně ustálí na úrovni 3,25 %.
To, zda ČNB své úroky ze stávajících úrovní ještě sníží, bude záviset jednak na číslech o tuzemské inflaci – zejména na vývoji cen ve službách – a dále také na dalších krocích Evropské centrální banky, která s dalším snížením úroků asi také nebude spěchat a přikročí k němu zřejmě až na zářijovém zasedání.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
