V době, kdy se celý svět potýká s globální pandemií covidu-19, se v této oblasti objevuje mnoho otázek týkajících se pracovněprávních vztahů. Zejména zaměstnavatelé musejí řešit, jaké kroky nezbytně podniknout k zajištění bezpečnosti na pracovišti. V poslední době je v této oblasti stále aktuálnější otázka očkování zaměstnanců. Může zaměstnavatel vyžadovat, aby byli zaměstnanci očkováni proti covidu-19?

Na začátek je vhodné uvést, že očkování proti nemoci covid-19 je v České republice založeno na dobrovolné bázi a je plně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění všem osobám, které jsou v České republice pojištěny. Právní řád České republiky neobsahuje normu, která by povinnost podrobit se očkování proti onemocnění covid-19 výslovně stanovila.

Zákoník práce však zaměstnavatelům stanovuje povinnost, aby zajistili bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců a za tímto účelem přijali opatření, která budou vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí. Otázkou je, zdali zaměstnavatelé na tomto základě mohou požadovat po zaměstnancích očkování.

Chráněná integrita

V souvislosti s požadavkem na očkování zaměstnanců je nezbytné vzít v úvahu i právo na zajištění osobní integrity člověka, která je považována za jednu z nejvýznamnějších ústavně chráněných hodnot České republiky. Jakýkoli zásah do tohoto práva tak musí být prováděn výhradně na základě zákona.

Další ustanovení zákoníku práce říkají, že zaměstnanci jsou povinni podrobit se očkování, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Na tuto úpravu navazuje zákon o ochraně veřejného zdraví a vyhláška o očkování proti infekčním nemocem, kde je stanoveno, jaká očkování jsou povinná a na jaké pracovní činnosti se tato povinnost vztahuje. V těchto předpisech ovšem žádná povinnost očkování proti onemocnění covid-19 není uvedena.

Vakcinace proti onemocnění covid-19 je tedy i v pracovněprávních vztazích zcela dobrovolná a obecně platí, že zaměstnavatel nemůže očkování po svých zaměstnancích vyžadovat. To platí jak pro nové, tak pro stávající zaměstnance. Ve skutečnosti zaměstnavatel nemá žádný právní důvod zjišťovat stav o očkování svých zaměstnanců či uchazečů o zaměstnání (s aktuální výjimkou u zaměstnanců vracejících se ze zahraničí a souvisejícího mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví za předpokladu, že toto opatření nebude zrušeno Nejvyšším správním soudem). Pokud by mělo být očkování pro zaměstnance povinné, je nezbytné, aby došlo k příslušné úpravě právních předpisů.

Můžete odmítnout

Jestliže se zaměstnanci odmítnou očkovat, není možné na základě toho vyvozovat porušení jejich povinností či nesplňování předpokladů či požadavků k výkonu jejich práce. V žádném případě není možné v tomto hledat důvod pro ukončení pracovního poměru. Pokud by zaměstnavatel neočkovanému zaměstnanci zamezil přístup na pracoviště, aniž by se společně dohodli na nějaké alternativě (např. dohoda o výkonu práce z domova), jednalo by se o překážku na pracovišti na straně zaměstnavatele a zaměstnanci by po dobu trvání této překážky náležela náhrada mzdy v plné výši.

Alternativou by bylo zavedení jiných opatření, jako například pravidelného testování pro neočkované zaměstnance. Taková opatření by ovšem měla vycházet ze zvláštní povahy dané práce či charakteru pracoviště. Mělo by být zřejmé, že je zde zvýšená míra rizika, a proto je takové opatření nezbytné. I za tohoto předpokladu zůstávají z právního hlediska veškeré kroky ze strany zaměstnavatele spojené s opatřeními proti nemoci covid-19 velmi komplikované. Před jejich přijetím doporučujeme poradit se a pečlivě zhodnotit veškeré okolnosti.

Autor je vedoucím pracovního práva v DLA Piper

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.