Daří se zahraničnímu obchodu i stavebnictví
Vygenerováno v Nano Banana
Zahraniční obchod letos vykáže přebytek přes 200 miliard korun. Daří se i stavebnictví, které roste pátý měsíc v řadě
Česká ekonomika překvapuje svou odolností: zahraniční obchod dosahuje rekordních přebytků, průmysl zůstává silný a stavebnictví zažívá historický boom poháněný investicemi i stabilní poptávkou. Klíčová odvětví tak potvrzují flexibilitu a schopnost čelit globálním výzvám.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Klíčovým segmentům české ekonomiky – průmyslu, zahraničnímu obchodu i stavebnictví – se v září dařilo, alespoň v porovnání s očekáváním. Zahraniční obchod vykázal přebytek 29,7 miliardy korun, který překonal očekávání analytiků. Od ledna do září letošního roku už přebytek činí téměř 171 miliard korun, což je jen o zhruba deset miliard korun nižší než ve stejném období loňska.
Rok 2024 byl z hlediska nominálního přebytku českého zahraničního obchodu historicky rekordní. Není vyloučeno, že celkový přebytek za letošek překoná hodnotu 220,5 miliardy korun, tedy hodnotu loňského rekordu. Zahraniční obchod, podobně jako průmyslová výroba, nadále vykazuje až překvapivou odolnost tváří v tvář náročnému mezinárodnímu prostředí, poznamenanému zaváděním cel Trumpovou administrativou či dýchavičností německé ekonomiky.
Průmyslu i zahraničnímu obchodu by v příštím roce mohla pomoci uvolněnější rozpočtová politika nové české vlády a také obří investiční programy vlády německé. Tyto impulsy by mohly více než kompenzovat pokračující neblahý dopad cel, který bude v letošní druhé polovině roku palčivější než v té první, kvůli odeznění efektu předzásobení v USA. Není navíc vyloučeno, že Nejvyšší soud USA ještě do konce letoška shledá podstatnou část amerických cel, včetně většinově 15procentního cla na dovoz z EU, za protiprávní. To by samozřejmě dále českému zahraničnímu obchodu pomohlo, protože by se snížila průměrná celní sazba, které vývoz ze zemí EU do USA čelí.
V Česku se daří také zmíněné stavební produkci. Lze hovořit o stavebním boomu. Letos v září stoupla stavební produkce meziročně o 12,8 procenta. Stavební produkce tak pátý měsíc v řadě rostla dvouciferným tempem, což se naposledy stalo v roce 2004. Z tohoto úhlu pohledu je růst tuzemského stavebnictví nejvýraznější za posledních více než dvacet let.
Tahounem mimořádného růstu je inženýrské stavitelství, které v září přidalo meziročně solidních 15,9 procenta, byť zčásti jde o výsledek ponížené srovnávací základny loňského září, kdy stavební práce brzdily nebývale silné a vytrvalé srážky a následné povodně. V inženýrském stavitelství se projevují výrazné investice z veřejných rozpočtů. Citelný nárůst ovšem zaznamenal také počet zahájených bytů, který byl v září zatím rekordní.
Pozemnímu stavitelství svědčí stále silná poptávka po rezidenční výstavbě, kterou neochromily ani nadále poměrně vysoké úrokové sazby – hypotéky jsou dvojnásobně drahé v porovnání s dobou před pandemií covidu, ale poptávka po nich je srovnatelná jako tehdy. Stavební boom Česka ovšem vskutku způsobuje zejména inženýrské stavitelství, tedy například výstavba a rekonstrukce dopravních komunikací. Těch je i pro příští rok připraveno tolik, že je otázkou, zda se na ně podaří ve státním rozpočtu nalézt dostatečné množství finančních prostředků.
