Přesně odměřené ingredience fungují proti plýtvání jídlem
Foto: Yummy box (oficiální presskit)
Food waste
Každé tři vteřiny mizí v koši v Česku plný nákupní vozík potravin. Jak tomu můžeme předcházet?
Napočítejte do tří. Za tu krátkou chvíli se v České republice podle odhadů ministerstva životního prostředí vyhodí zhruba 79 kilogramů potravin, to je ekvivalent plného nákupního vozíku. Ročně se u nás vyhodí 1 080 608 tun potravin, což odpovídá přibližně 183,7 miliardám korun.
redaktorka
Plýtvání jídlem není jen finanční ztráta, ale také zátěž pro životní prostředí. Navíc velká část bioodpadu, která by mohla být využita jako kompost nebo bioplyn, končí v komunálním odpadu a následně na skládkách či ve spalovnách.
Nejvíce potravinového odpadu vzniká v domácnostech. Podle statistik Eurostatu stojí za zhruba polovinou veškerého vyhozeného jídla právě samotní obyvatelé.
Následují výrobci a zpracovatelé potravin spolu s gastronomií, kde se vyhazují zbytky z restaurací a jídelen. Významný podíl má i maloobchod, v němž potraviny často končí v koši kvůli prošlému datu minimální trvanlivosti nebo estetickým vadám.
Navíc velká část tohoto odpadu končí v popelnicích na komunální odpad. Z analýz ČSÚ přitom vyplývá, že bioodpad tvoří až třetinu směsného odpadu, přestože správně patří do specializovaných hnědých kontejnerů.
Než by se z něj stal kompost nebo bioplyn, zbytečně proto končí na skládce či ve spalovně spolu s ostatním „běžným“ komunálním odpadem.
Plýtvání potravinami není jen morální problém, ale také ekonomický a ekologický. Průměrná česká domácnost vyhodí podle výše uvedených statistik ministerstva životního prostředí 62 kg potravin ročně.
Hodnota jednoho kilogramu vyhozeného jídla se odhaduje na 170 korun, což znamená, že každá česká domácnost ročně vyhodí průměrně 10 540 korun jenom v jídle.
Přitom potraviny, které nebyly celosvětově snězené, tvoří šest procent všech emisí skleníkových plynů, píše specializovaný web Our World in Data.
Bioodpad tvoří až třetinu směsného odpadu, přestože správně patří do specializovaných hnědých kontejnerů.
Každý kus jídla představuje nejen energii na svou výrobu a dopravu, ale i obrovské množství vody a půdy. Vyhozený rohlík tak symbolicky znamená i vodu, která byla použita na pěstování obilí, energii na jeho upečení či uhlíkovou stopu dopravy do obchodu.
Nejčastějším důvodem, proč domácnosti vyhazují potraviny, je nesprávné plánování nákupů a přípravy jídel. Vede k tomu, že potravinám propadne datum spotřeby nebo se zkazí dříve, než je vůbec sníme.
Také v Česku už existují projekty a platformy, které se pokoušejí plýtvání jídlem omezit. Jednou z nich je třeba Nesnězeno, kde si lidé mohou se slevou koupit potraviny z restaurací, fastfoodů či známých řetězců, které se ten den neprodaly.
Jednou z cest, jak plýtvání zmírnit, jsou i tzv. Yummy boxy. Ty nabízejí přesně odměřené suroviny, potřebné pro přípravu konkrétních receptů. Tím pomáhají domácnostem omezit vyhazování potravin.
Podle nedávného testu Institutu cirkulární ekonomiky dokázaly rodiny s jejich využitím snížit množství odpadu zhruba o pětinu. Rodiny, které využily tuto pomůcky, vyprodukovaly o pětinu méně potravinového odpadu.
Zatímco v běžných domácnostech často končily v koši celé potraviny, u těch s Yummy šlo převážně jen o zbytky, jichž se nedá nějak elegantně zbavit, například slupky, vyplynulo z průzkumu.
„Potravinový odpad je obrovský globální problém. Proto nás těší, že vznikají řešení, která pomáhají lidem snižovat množství vyhozeného jídla a zároveň přinášejí pohodlí do každodenního života,“ říká Eva Ryšavá z Institutu cirkulární ekonomiky.
