Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla

Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá ze zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí.

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
ilustrační foto | Shutterstock.com

Nazmar přichází asi pětina jídla, přičemž někdy je na vině rozhazovačnost nebo špatné plánování, jindy nedostatečný přístup k lednicím, mrazákům nebo jiným způsobům skladování. Vyhazování jídla se týká jak bohatých, tak chudých zemí, uvádí zpráva OSN.

Největší část vyhozeného jídla, asi 60 procent, jde na vrub domácnostem. Za rok to představuje asi miliardu tun vyhozeného jídla. K plýtvání významně přispívají i služby jako restaurace nebo jídelny, které mají zodpovědnost za asi 28 procent vyhozených potravin. Obchody pak k plýtvání přispívají z asi 12 procent, vyplývá z posledních dostupných dat z roku 2022.

Tato čísla neberou v potaz, že asi 13 procent potravin přijde nazmar před dodáním na trh, často kvůli tomu, že se potraviny zkazí nebo neodpovídají standardům ohledně velikosti či vzhledu.

Vyhazování jídla není problém jen kvůli drancování přírodních zdrojů, ale také kvůli tomu, že významně přispívá ke klimatické krizi a ohrožuje biodiverzitu. Plýtvání jídlem přispívá k asi deseti procentům světových emisí skleníkových plynů. Intenzivní zemědělství pak vytlačuje volnou přírodu. Asi čtvrtina zemědělské půdy přitom slouží k produkci jídla, které se vyhodí, shrnul The Guardian.

Ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Inger Andersenová britskému deníku řekla, že plýtvání jídlem považuje za celosvětovou tragédii. Vyhazování potravin přitom dala do kontrastu s tím, že se mnoho lidí po celém světě potýká s potravinovou nejistotou. Ta v roce 2022 v méně či více závažné formě doléhala na asi 30 procent světové populace, stojí ve zprávě.