Ropa, rozpočet a Izrael: Norská vláda pod tlakem
Shutterstock.com
Ekonomika versus ideály: Norský rozpočet se hroutí
Když norský premiér Jonas Gahr Stoere sliboval stabilitu, netušil, jak výbušné kompromisy ho čekají hned po volbách. Jeho menšinová vláda teď balancuje na hraně – selhání jednání o rozpočtu na rok 2026 odhalilo hluboké ideologické spory. Týkají se ropy, státního fondu a investic v Izraeli. A v sázce je i samotná existence kabinetu.
šéfredaktor
Rozpočtová jednání zkrachovala na konci listopadu. Parlament má o návrhu hlasovat v pátek a podle předsedkyně finančního výboru Tuva Moflag z Labouru musí vláda „pokračovat v práci, aby do pátku získala většinu“. Pokud se to nepodaří, Stoere může vyhlásit hlasování o důvěře. Výsledek? Nejistý.
Levicová kolize: ropné vrty a blízkovýchodní investice
Po zářijových volbách si Labour uhájil pozici, ale pouze s pomocí menších levicových stran. Zatím se k rozpočtu přihlásily jen dvě – agrární Centrum a krajně levicová Rudá strana. Zelení a Socialistická levice odešli od stolu.
Zelení požadují konec těžby ropy do roku 2040. Premiér ale trvá na tom, že „Norsko jako největší evropský dodavatel plynu a významný producent ropy musí v průzkumu uhlovodíků pokračovat“. Jinými slovy – ekonomika má přednost.
Socialisté požadují, aby se státní investiční fond zcela stáhl z izraelských firem. Kabinet je ale ochoten ustoupit jen částečně: divestice má cílit pouze na společnosti přímo zapojené do okupace palestinských území.
Rozpočet jako lakmusový papírek moci
Rozpočet je víc než jen účetní dokument – je to zkouška jednoty levicového spektra. A protože v Norsku nelze rozpustit parlament ani vypsat předčasné volby, selhání vlády by vyústilo v nové koaliční jednání.
Páteční hlasování tak bude klíčové. Pokud vláda podporu nezíská, může se premiér rozhodnout riskovat vše – a vyhlásit hlasování o důvěře. Jenže těžit podporu je v tuhle chvíli možná náročnější než těžit ropu z norského šelfu.
