Norsko zvažuje odpojení od evropské elektrické sítě kvůli vysokým cenám
Shutterstock.com
Norsko zvažuje odpojení od evropské elektrické sítě kvůli vysokým cenám energií
Norsko zvažuje, zda dále setrvá v současném systému propojení s evropskou elektrickou sítí. Důvodem jsou prudce rostoucí ceny energie, které dopadají na norské domácnosti výrazně více než v jiných státech Evropské unie. Ministr energetiky Terje Aasland označil německý systém jednotného cenového pásma jako jeden z hlavních problémů.
šéfredaktor
Zatímco většina německých domácností má elektřinu zajištěnou formou fixních tarifů, Norové platí podle reálných tržních cen. Devět z deseti domácností se tak stává citlivých na výkyvy. „Během špičky může jedna sprcha stát i čtyři eura,“ uvedl Aasland v rozhovoru pro server Euractiv.
Dlouhodobé napětí v síti
Otázka dalšího fungování propojení s evropskou sítí se stala politickým tématem v souvislosti s blížícím se rozhodnutím o obnově dvou kabelových spojení s Dánskem – Skagerak 1 a 2. Ty vznikly v roce 1975 v době, kdy dánská energetika fungovala převážně na uhlí. Tehdy mělo propojení logiku – ve dne proudil proud z Norska na jih, v noci opačně.
V současnosti se ale bilance změnila. Dánsko i další státy sází na nestabilní obnovitelné zdroje, zatímco Norsko zůstává u stabilní vodní energie. Vývoz norské elektřiny do EU se od začátku století ztrojnásobil, což vyvolává obavy z negativního dopadu na domácí spotřebitele. „Rozhodnutí padne po zveřejnění zprávy od provozovatele sítě Statnett,“ uvedl Aasland.
Kritika Německa
Ministr dále kritizoval německý model jednotného cenového pásma, který podle něj zatěžuje nejen Německo, ale i okolní státy. Zatímco v severských zemích jsou elektrické sítě rozděleny do několika zón podle geografických a kapacitních rozdílů, Německo trvá na jednotné ceně napříč celým územím. Důvodem je mimo jiné snaha o zachování cenové parity pro velké průmyslové podniky, jako jsou automobilky BMW a Volkswagen.
„My máme pět cenových zón. Je to technicky nejlepší způsob. Německo by mělo svůj systém upravit,“ řekl Aasland. Evropský regulační úřad už v minulosti doporučil Německu přehodnocení jednotné cenové zóny, ta však zatím zůstává zachována.
Společný tlak ze severu
Norsko je s evropskou sítí propojeno šesti kabely a má jednu z nejvyšších úrovní konektivity na kontinentu. Přesto podle ministra Aaslanda nemůže severská energetika nést sama zodpovědnost za stabilitu celé Evropy. „Norský systém nemůže pokrýt nedostatek základního výkonu v Evropě,“ upozornil.
Spolu se Švédskem a Finskem nyní Norsko tlačí na Brusel, aby se začala systematicky řešit výstavba tzv. baseload kapacit, tedy zdrojů schopných dodávat stabilní výkon bez ohledu na počasí. Dosavadní model, kdy se Evropa v době bezvětří či zatažené oblohy obrací na Skandinávii, se podle Aaslanda blíží svým limitům.
