Norsko plánuje masivní posílení obranných kapacit a hodlá investovat 6,4 miliardy dolarů (přes 20 miliard korun) do dvou nových ponorek a zavedení dlouhého přesného úderu pro svou armádu.

Jde o rozšíření stávající objednávky čtyř ponorek u německé společnosti TKMS, přičemž dvě z nich jsou už ve výstavbě a první má být dokončena v roce 2029. Vláda zároveň počítá s financováním druhé výrobní linky v Německu, aby byly nové ponorky dodány v kratším čase.

Podle ministra obrany Toreho O. Sandvika je rozhodnutí reakcí na zvýšenou aktivitu ruských sil v severním Atlantiku a Barentsově moři.

Dodal, že šest ponorek umožní norským ozbrojeným silám působit ve více oblastech současně a posílí odstrašení v regionu, který Rusko podle spojeneckých analytiků považuje za strategicky klíčový.

Evropské zbrojeníEvropské zbrojení

Německý výrobce ponorek zažívá snový start na burze. Tržní hodnota je na dvojnásobku, o akcie je rvačka

Sandvik upozornil také úsek mezi norskou pevninou a Špicberky, kudy proplouvají ruské balistické ponorky do volného oceánu.

Norsko se letos dohodlo i na nákupu minimálně pěti britských fregat typu 26 (známých také jako třída City), optimalizovaných pro protiponorkový boj, v kontraktu za 13,5 miliardy dolarů, tedy přes 280 miliard korun.

Londýn a Oslo zároveň oznámily plán vytvořit společnou údernou flotilu těchto fregat, která má lovit ruské ponorky napříč severním Atlantikem.

Sever v napětíSever v napětí

Rusko cvičí útok na hranicích NATO. Pobaltí se připravuje na nejhorší scénář

Náklady na nové ponorky rostou také kvůli zdražení surovin a technologií, aktualizovaným zbraňovým systémům a výkyvům směnných kurzů, píše specializovaný web Defense News.

K navýšení rozpočtu vláda připojila i návrh utratit dalších 19 miliard norských korun (tedy okolo 40 miliard českých) za dlouhý přesný úder pro pozemní síly s dosahem až 500 kilometrů. Zatím není známo, jaký systém Oslo nakoupí, zahrnout má však odpalovací zařízení, střely i výcvik.

Podle Sandvika jde o nutnou investici do schopností, které mohou zasáhnout cíle hluboko na území protivníka a tím zvýšit odstrašovací efekt.

Podobné rozhodnutí letos oznámilo i Dánsko, které rovněž hledá způsob, jak posílit obranu Arktidy a společnou bezpečnost spojenců.

Námluvy a odmítáníNámluvy a odmítání

„Partnerství bez hranic“ slábne. Čína omezuje nákupy ruské ropy, Moskva prosí o víc