Že mají evropské automobilky problém s odbytem elektromobilů, je věc známá. Že to ale může mít vliv nejen na hospodaření bohatých koncernů, ale i na kapsu každého z nás, dochází zatím jen někomu.
Že mají evropské automobilky problém s odbytem elektromobilů, je věc známá. Že to ale může mít vliv nejen na hospodaření bohatých koncernů, ale i na kapsu každého z nás, dochází zatím jen někomu.
O takzvaných zoomerech se často tvrdí, že jsou roztěkaní, netrpěliví a závislí na moderních technologiích. Je to ale pravda? Jak se zástupci generace Z rozhodují při výběru zaměstnání? A jsou pro mladé lidi důležitější benefity, nebo spíš firemní kultura?
O takzvaných zoomerech se často tvrdí, že jsou roztěkaní, netrpěliví a závislí na moderních technologiích. Je to ale pravda? Jak se zástupci generace Z rozhodují při výběru zaměstnání? A jsou pro mladé lidi důležitější benefity, nebo spíš firemní kultura?
Výmluva, která Čechy spolehlivě irituje? Že minulé šampionáty byly mnohem dražší, glosuje analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Výmluva, která Čechy spolehlivě irituje? Že minulé šampionáty byly mnohem dražší, glosuje analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.
Norská společnost debatuje o tom, jak využít nadměrných zisků z prodeje zemního plynu a ropy, které způsobila válka na Ukrajině. Zaznívají názory, že by sto miliard eur, které severská země inkasuje z prodeje fosilních zdrojů navíc, mělo jít na obnovu Ukrajiny.
Ruská válka v minulém roce vydělala Norsku desítky miliardy eur navíc, protože má velké zásoby fosilních surovin – ropy a zemního plynu. Odhaduje se, že jen za loňský rok si norský rozpočet polepšil o sto miliard eur (2,4 bilionu korun) navíc, než původně počítal. Skandinávská země se také stala největším exportérem zemního plynu do EU a z první příčky sesadila Rusko.
Dostatek veřejných prostředků je v Oslu vidět na každém kroku. Postavila se národní galerie umění za 620 milionů eur, nové Munchovo muzeum za 300 milionů eur, knihovna za 240 milionů eur, budova opery za 550 milionů eur.
Z Norska, které bylo před nalezením ložisek ropy a plynu na konci šedesátých let minulého století v Severním moři poměrně chudou rybářskou a zemědělskou zemí, se v roce 2021 stala sedmá nejbohatší země světa podle HDP na hlavu.
Sami Norové připouštějí, že extrémní zisky z prodeje ropy a zemního plynu, které se až ztrojnásobily po napadení Ukrajiny Ruskem, by měly být použity také na obnovu ukrajinského státu. Norská společnost debatuje o tom, jak nadměrné zisky z prodeje fosilních surovin využít. Samotní obyvatelé si ale stěžují na zvyšování životních nákladů.
Norské ministerstvo financí odhadlo, že stát vydělal za rok 2022 1200 miliard norských korun, to je 113 miliard eur, jen za prodej ropy a plynu. Letos by zisky mohly růst až na 130 miliard eur, což je pětinásobek sumy z roku 2021.
Profesor ekonomie na univerzitě v Oslu Karl Ove Moene už v polovině loňského roku vyzval k tomu, aby sto miliard eur, o které si loni Norsko prodejem ropy a plynu polepšilo, bylo vloženo do speciálního mezinárodního fondu, který bude financovat obnovu Ukrajiny, případně směřovat do dalších zemí, kde zuří válka.
„Samozřejmě že tyto peníze nejsou naše, patří obětem této války,“ napsal k tomu, že nebýt konfliktu na Ukrajině, norský stát, kde žije pět milionů obyvatel, by měl mnohem nižší příjmy. Ove Moene tvrdí, že spravedlivý ekonomický systém má kompenzovat ty, kteří mají smůlu, a naopak zdanit subjekty, jež mají nadměrné zisky. „Pokud nezačneme mluvit o tom, co dělat s tímto šíleným množstvím peněz, ostatní země nás začnou nenávidět,“ varoval.
Jeho ekonomické názory ale norské vládní politiky neoslovily. Vláda premiéra socialistické Strany práce Jonase Gahra Støreho naopak loni oznámila, že mezinárodní pomoc v roce 2023 sníží z jednoho procenta hrubého národního příjmu na 0,75 procenta.
Myšlenku nového fondu pro mezinárodní solidaritu nicméně podporují menší norské strany. Zelení, křesťanskodemokratická strana a Strana socialistické levice, která podporuje Støreovu menšinovou vládu.
Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland je přesvědčen, že Norsko musí více podporovat slabé a utlačované ve světě, když bohatne na válce Ruska s Ukrajinou. Norové jsou přitom zvyklí vnímat se jako národ, který je v mezinárodním srovnání velmi štědrý a solidární. „Je to bitva o duši našeho národa,“ míní Egeland.
Norsko od objevu a těžby fosilních surovin v Severním moři vybudovalo štědrý sociální stát. Průzkum i těžbu zajišťuje státní koncern Equinor (dříve Statoil). Příjmy se ukládají do norského státního investičního fondu.
„Vzali jsme dočasný zdroj a vytvořili jsme možná věčný peněžní tok, který může být přínosem pro budoucí norské generace,“ chválí koncept Andreas Bjelland Eriksen z norského ministerstva ropy a energetiky. Odmítá ale názory, že jeho země vydělává na válce.
Fond přispívá k tomu, že kvalitní vzdělání je v severské zemi levné, univerzity jsou zdarma i pro cizince, rodičovská dovolená je vyplácena po dobu 49 týdnů. Očekávaná délka života je přes 83 let. Norsko zatím rozsah sociálních výhod nemusí omezovat.
Pastor luteránské církve Lars Martin Dahl připomenul, že v žádném případě neplatí rovnice: bohatý stát rovná se bohatí občané. Norové platí rekordní sumy za energie, ceny benzinu patří k nejvyšším na světě. „Stát vydělává, ale já se snažím platit své účty. Taková slova slyším od mnoha lidí. Možná je to součástí protestantské pracovní etiky, že nemáme tyto peníze vidět,“ uvažuje.
Norsko oznámilo, že v tomto roce bude těžit více ropy než loni. Místo průměrných 1,89 barelů ropy denně by to mělo být 2,02 milionu barelů. Nárůst má činit 6,9 procenta. Těžba plynu by měla být zhruba stejná jako loni, kdy už dosáhla rekordních hodnot – celkově 122 miliard metrů krychlových. Celkový objem těžby ropy a plynu by letos měl dosáhnout 4,12 milionu barelů denně ropného ekvivalentu. V roce 2025 by měla produkce činit 4,3 milionu barelů ropného ekvivalentu denně.
