Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

NKÚ: Babišova vláda za covidu vyhodila z okna čtrnáct miliard

Vláda Andreje Babiše hýřila během pandemie jako opilý milionář. Peníze rozdávala i těm, kteří je nepotřebovali – například firmám v zisku

NKÚ: Babišova vláda za covidu vyhodila z okna čtrnáct miliard
Andrej Babiš | foto photocosmos1 / Shutterstock.com

Výsledky kontroly covidových vládních programů, které měly během pandemie čínské chřipky zachránit firmy před krachem a jejich zaměstnance před propouštěním, nejsou pěkné čtení.

Dokument představený v pondělí Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) se hemží důkazy o neefektivním „kropení“ ekonomiky penězi i tam, kde to nebylo potřeba. Ukazuje také, že ministerstvo práce a sociálních věcí v samožerném opojení ze záchranářské mise nehledělo na detaily a řídilo se heslem „raději zaseknout sekeru víc, než aby jediný zaměstnanec skončil na pracovním úřadě“. Hlavu si úřady nedělaly ani s kontrolami.

Jsi v zisku? Tady jsou peníze

Kontroloři při zkoumání výdajů v rámci programu Antivirus prošli seznamy firem, na jejichž účty putovaly peníze z celkového balíku o objemu více než 51 miliard korun. Bylo jich na 71 tisíc, zaměstnanců pak asi 1,2 milionu. Co se NKÚ nezdálo?

Hodnoticí zpráva se pozastavuje nad tím, že skoro deset miliard vyčerpaly firmy z odvětví, jichž se pandemie nijak zásadně nedotkla, jejich produkce rostla stejně jako zisky, a část z nich dokonce nabírala nové zaměstnance – typicky třeba společnosti z oblasti informačních technologií. „Podporu z programu Antivirus ve výši 48,1 milionu dostal i obchodní řetězec, který v době pandemie covidu-19 hospodářsky expandoval a nepřetržitě nabíral nové zaměstnance,“ uvádí dokument další příklad.

Na pováženou je i zjištění, podle nějž ministerstvo práce vedené Janou Maláčovou připravilo režim A Plus programu Antivirus (týkal se firem, které musely kvůli krizovým opatřením uzavřít nebo výrazně omezit provoz) v rozporu se zásadou, že na nákladech na udržení pracovních míst se mají podílet také firmy, a to včetně svých zaměstnanců. Místo toho se sypaly náhrady ve stoprocentní výši. Erár kvůli tomu přišel o více než čtyři miliardy.

Přes tři tisíce lidí, které stát zachraňoval kropením penězi, nakonec stejně skončilo na pracovním úřadě. Tady šlo ale jen o drobné v řádu desítek milionů. Celkový účet za neefektivitu a plošný přístup je však opravdu masivní: více než čtrnáct miliard korun. Co by za ně třeba školní kuchařky nebo lékaři dnes dali…

Covidové dárky bez kontroly

Z rozmařilosti, s níž Babišův kabinet zachraňoval před krachem firmy, kterým sám zakázal fungovat, se dnes, v době tvrdých úspor, člověku točí hlava. Pokud si ale vzpomene na atmosféru nejistoty a strachu, která především na začátku pandemie Česko ochromila, je přístup Maláčové přece jen pochopitelnější. Zavřené firmy i opoziční politici vyvíjeli na vládu extrémní tlak. 

S jistou mírou shovívavosti se dá pochopit i to, že narychlo spíchnuté programy byly tak trochu děravé nebo že se na nich dokázali obratně přiživit podnikatelé a firmy, jimž žádná katastrofa nehrozila. 

Plošné kropení

Daleko problematičtější je skutečnost, že Antivirus nerozlišoval, které firmy pomoc skutečně potřebují a které ne. Řada ekonomů i my v Hrotu jsme od začátku upozorňovali, že pomoc nemá být bezpodmínečná a ziskové firmy by měly peníze do eráru zpětně vrátit. Těžko se dá třeba obhájit státní příspěvek pro podniky, které o rok později vyplácely dividendy.

Neodpustitelná byla rovněž velkorysost, o níž se ve zprávě NKÚ píše jen o kus dál: „Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce nesledovaly a nevyhodnocovaly dopady programu Antivirus a současně nezajistily kontrolu naplňování jeho některých základních podmínek.“ 

Jinými slovy, Maláčová a její podřízení se nesnažili odhalit nepoctivce a rozdáním peněz považovali věc za vyřízenou.

Mlčení opozice

Covidová ministryně práce dnes kritiku NKÚ odmítá se svou typickou arogantní bohorovností, s níž v době svého úřadování přistupovala k miliardám od daňových poplatníků. „V krizi jako s covidem je lepší pomoci i tomu, kdo podporu nepotřebuje, než nechat krachovat firmy. Antivirus zachránil ekonomiku,“ připsala si Maláčová zásluhy na přežití českého národa v prohlášení pro ČTK.

Za pozornost stojí i reakce tehdejších opozičních – dnes vládních – politiků. Ačkoli by se po zjištěních NKÚ nabízela zdrcující kritika, ve skutečnosti zní jen ohlušující ticho. Není divu. Politici pětikoalice, hlavně pod vlivem blížících se voleb, od začátku pandemie mohutně přispívali k hecování Babišova kabinetu, aby rozdával co nejštědřeji a nejplošněji. 

Žádnou reflexi neprojevili ani kolegové Maláčové z covidové vlády. Stejně jako by od dnešních ministrů bylo nefér trefovat se do předchůdců kvůli koronavirové rozhazovačnosti, je od Babišových „zaměstnanců“ podpásovkou obviňovat Fialův kabinet, že zavinil inflaci. Kořeny má právě v době covidu, kdy se výdajová stránka státního rozpočtu utrhla ze řetězu.