V Česku katastrofu bydlení nevidím. Teď jde Bezrealitky dobýt Německo, říká šéf EHS Meyer

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

V Německu žije asi půlka obyvatelstva v nájmu. „A přijde jim to normální. Tady naopak převládá často přemrštěná představa, že pokud si člověk nezvládne koupit vlastní byt, vlastně v životě ničeho nedosáhl,“ říká v rozhovoru šéf realitní skupiny EHS Hendrik Meyer.

Celý článek
0

Trendy a reelsy. Osm tipů, jak mohou firmy dlouhodobě zaujmout generaci Z

Jak udělat reklamu, která osloví generaci Z? Je na to třeba jít trochu jinak – moderně, svěže, přirozeně. Podívejte se na osm tipů, kterými se můžou firmy řídit, když chtějí zaujmout mladou klientelu.

Jak udělat reklamu, která osloví generaci Z? Je na to třeba jít trochu jinak – moderně, svěže, přirozeně. Podívejte se na osm tipů, kterými se můžou firmy řídit, když chtějí zaujmout mladou klientelu.

Celý článek
0

Komentář: Pirátský nápad, aby stát garantoval nájmy, je jen další nesmysl a vyhazování peněz

Není divu, že návrh se na vládě zasekl, a kromě Pirátů se k němu nikdo nechce hlásit. Nota bene před volbami 

Není divu, že návrh se na vládě zasekl, a kromě Pirátů se k němu nikdo nechce hlásit. Nota bene před volbami 

Celý článek
0

Nenechte si roztříštit skleněnou loď

Za svobodu a za mír musíte bojovat. Musíte bojovat každý den, abyste si je udrželi. Jsou jako skleněná loď; velmi snadno se roztříští. Podobný výrok byste dnes mohli očekávat třeba od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nebo kteréhokoli výřečnějšího západního politika. Je však mnohem starší.

Jeho autorem je Joachim Rønneberg, velitel operace Gunnerside, při níž norští výsadkáři před osmdesáti lety zničili klíčovou část elektrárny Vemork, kde se vyráběla a skladovala takzvaná těžká voda, již nacisté potřebovali k vývoji jaderné bomby. Jako mají Češi Anthropoid a likvidaci Reinharda Heydricha, mají Norové Gunnerside a Vemork. Jsou to velké příběhy a i osmdesát let po druhé světové válce pozoruhodně aktuální.

Je to totiž rok, co jeden příliš dlouho tolerovaný revizionistický grázl s velikášským syndromem a atomovým kufříkem zase postavil svět na hlavu. Důsledky toho, co ruský prezident Vladimir Putin udělal a pořád dělá, těžce doléhají nejen na zdevastovanou Ukrajinu, ale na celý svět. Obsáhle jsme se roku války na Ukrajině věnovali už v minulém čísle Hrotu, v tom aktuálním řešíme spíš problémy od ní odvozené. Hlavní téma tentokrát patří drahým potravinám, protože ty momentálně Čechy pálí asi nejvíc.

Není divu, vždyť z různých šetření i naší analýzy vychází, že v Česku platíme za jídlo víc než v okolních zemích, ale dokonce i v Anglii. Jestli je opravdu nutné, abychom platili tolik, kdo za to může a jestli se to v dohledné době změní, si přečtěte v tématu.

Výsostně potravinový je tentokrát i hlavní rozhovor. S novým ředitelem internetového prodejce potravin Rohlík Martinem Beháněm jsme se bavili o budoucnosti retailu, robotech ve skladu a také o nových trendech, například vzývaném a vysmívaném ESG: „Tradiční obchodní řetězec má kupříkladu 300 prodejen. V každé se svítí, topí, jezdí tam zákazníci, ale i zásobování. My máme čtyři sklady. Rozdíl v uhlíkové stopě je obrovský. Spotřebujeme výrazně méně energie na topení, svícení nebo chlazení,“ tvrdí Beháň. Jako vějička na uvědomělé asi dobré, ale když vám párkrát za sebou přivezou nepovedené „náhrady“ za objednané zboží a hnusnou zeleninu, příště možná zaváháte. Zvlášť pokud ve výsledku vyjdou ještě dráž, než když vyrazíte nakupovat osobně.

Právě v retailu můžete také narazit na spoustu Ukrajinců, kteří k nám uprchli před Putinem. Jestliže to v prvních měsících po jejich příchodu vypadalo, že by se boršč mohl stát novým českým trendy jídlem, žádný velký boom ukrajinských restaurací se nekoná. V reportáži a analýze se dočtete, proč to tak je.

Na začátek roku připadá bohužel ještě jedno neslavné výročí – jsou to už tři roky, co Čína dala světu covid-19. V eseji se tentokrát zamýšlíme nad tím, jestli se vůbec někdy dozvíme pravdu o jeho původu.

Mimo to se v aktuálním čísle dočtete třeba o chystané změně v sociální péči, o vzestupu a tvrdém pádu jednoho z největších boháčů světa Gautama Adaniho nebo o tom, jak fyzici díky matematickému modelu dokážou předvídat lidské chování.

A u příležitosti roku války také přinášíme spolu s The Economist rozbor toho, jak by se dal Putin potrestat za invazi na Ukrajinu. Nebo spíš co udělat pro to, aby žádný další podobný grázl tu naši skleněnou loď neroztříštil.