Německý kancléř Friedrich Merz

Německý kancléř Friedrich Merz

Shutterstock.com

Dluhopisy

Merzova vláda sahá k rekordnímu zadlužení, hodlá modernizovat armádu a nastartovat ekonomiku

Rekordní emise dluhopisů má pomoci rozhýbat stagnující ekonomiku a financovat investice do armády, které Německo považuje za klíčové po ruské invazi na Ukrajinu.

tmn

Německo v příštím roce výrazně zvýší objem vydaných státních dluhopisů. Podle německé agentury pro správu dluhu (DFA) plánuje spolková vláda prodat cenné papíry v celkovém objemu 512 miliard eur, což je zhruba o pětinu více než letos a nejvíce v historii země. Část prostředků má směřovat na modernizaci armády, část na rozsáhlé investice do infrastruktury.

Z plánované částky chce Německo získat přibližně 318 miliard eur na kapitálových trzích a dalších 176 miliard eur prostřednictvím peněžního trhu. Součástí emisí budou i zelené dluhopisy v objemu 16 až 19 miliard eur.

Trhy na oznámení reagovaly klidně, výnosy desetiletých německých dluhopisů od začátku roku vzrostly zhruba o 50 bazických bodů, mimo jiné kvůli očekávání vyšších veřejných výdajů.

Největší evropská ekonomika se od pandemie covidu-19 potýká s vleklým útlumem a vláda kancléře Friedricha Merze se ji snaží znovu nastartovat.

Kabinet se zavázal, že v příštích deseti letech vyčlení až 500 miliard eur na opravy silnic, železnic, energetické infrastruktury a digitalizaci. Zároveň roste tlak na posílení obranyschopnosti v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Merzova koalice CDU/CSU a SPD ministra financí Larse Klingbeila tento týden schválila zbrojní investice za zhruba 50 miliard eur. Peníze mají jít především na obrněná vozidla, systémy protivzdušné obrany a satelitní technologie.

Celkový objem dluhopisů tak překoná dosavadní rekord z roku 2023 a výrazně převýší letošní plánovaných 425 miliard eur. Podle vedení agentury DFA se průměrná splatnost dluhu mírně sníží na 7,7 roku, přičemž Německo poprvé nabídne i dvacetileté dluhopisy.

Přesto zůstává zadlužení země relativně nízké – poměr dluhu k HDP činil letos ve druhém čtvrtletí 62,4 procenta, což je nejméně mezi státy skupiny G7.

S využitím ČTK