Levnější energie jako zbraň proti útlumu: Německo startuje průmyslový stimul
Shutterstock.com
Berlín zachraňuje průmysl levnou elektřinou. České firmy čeká tlak i nové zakázky
V posledních týdnech prosakují informace, že německá ekonomika projde razantním fiskálním stimulem skrze snížení cen energií pro soukromý sektor. Není divu – tamní zpracovatelský průmysl si neprochází dobrým obdobím. PMI ve výrobním sektoru Německa byl na podzim v poklesu, pod hranicí 50 bodů oddělující expanzi od kontrakce odvětví.
Kryštof Míšek
Průmysl tamní ekonomiky tak stále prochází spíše útlumem, nedaří se chemickým společnostem či automobilkám. O co přesně půjde v rámci tohoto opatření? A jaký by mohl mít případný stimul dopad na českou ekonomiku?
Německo na rok 2026 chystá dvě klíčová opatření, která mají snížit účty za elektřinu a posílit konkurenceschopnost průmyslu. Celkové náklady mohou dosáhnout až 8 miliard eur, přičemž podle některých analytiků by tato opatření mohla snížit cenu elektřiny až o 50 %. Konkrétně by to znamenalo snížení koncových cen elektřiny pro podniky k 65 EUR za MWh z 120-130 MWh v současnosti. Jde tedy o výrazný fiskální pro – růstový stimul pro německé průmyslové podniky ze kterého mohou těžit automobilky, strojírny či chemické podniky. Otázkou zůstává, jak se k tomuto kroku postaví Evropská unie, protože jde o potenciální porušení pravidel jednotného trhu. Na druhou stranu pokles konkurenceschopnosti německého průmyslu byl v posledních letech natolik výrazný, že se zdá, že Berlín neměl prakticky jinou možnost. Očekával bych spíš tedy, že si řada států bude u Evropské komise stěžovat, ale moc s tím ve výsledku neudělají. Z krátkodobého hlediska může tato politika napomoci stabilizovat výrobu a zaměstnanost v Německu a omezit tlak na přesun výroby mimo Evropu.
Domácí ekonomika, v níž průmysl tvoří přibližně 38 % HDP, může z dané situace teoreticky těžit hned dvakrát. Německý přístup vytváří tlak na současnou vládu, aby také podpořila konkurenceschopnost průmyslu. Vláda A. Babiše již přislíbila, že se bude snažit dosáhnout výrazného poklesu cen energií pro firmy a plánuje převzít náklady na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 18 mld. Kč, čímž by se snížila cena energií pro podniky o zhruba 10-12 %. Navíc posílení konkurenceschopnosti německého průmyslu může zvýšit poptávku po objednávkách v rámci středoevropského dodavatelského řetězce, což by mohlo pozitivně dopadnout i na české průmyslové firmy. Ty se v současnosti rovněž potýkají s útlumem poptávky – zpracovatelský průmysl, měřeno indexem PMI, je již několik let v kontrakci. Odvrácenou stranou výše uvedených kroků jsou dlouhodobě vyšší nároky na veřejné rozpočty, což ve výsledku znamená vyšší deficity a zadlužení. Dále lze očekávat, že se negativně časem projeví i to, že české energeticky náročné podniky budou v nevýhodě, protože budou nadále platit vyšší cenu elektřiny, zatímco jejich německá konkurence bude mít výrazněji „státem zlevněnou“ energii.
