Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

Blíží se největší vojenský střet historie? USA a Čína jsou chyceny do pasti velké války

Ve dvanácti z šestnácti zkoumaných případů, kdy mocnost na vzestupu ohrozila zájmy současného hegemona, končila vzájemná rivalita vojenským konfliktem. Tvrdí to teorie Thukydidovy pasti amerického politologa Grahama T. Allisona. Dokážou se jí vyhnout Spojené státy a Čína?

Blíží se největší vojenský střet historie? USA a Čína jsou chyceny do pasti velké války
Joe Biden a Si Ťin-pching na společném snímku z roku 2013, ilustrační foto | Shutterstock.com

Potenciální válečný konflikt mezi Čínou a Spojenými státy donedávna vypadal jako science fiction a v současnosti je dění v jihovýchodním Pacifiku zastíněné válkou na Ukrajině. Přesto se tento dříve těžko myslitelný scénář dnes podle reportéra Financial Times Gideona Rachmana běžně probírá v kuloárech Washingtonu, D. C. .

„Řada vlivných lidí se domnívá, že je tento konflikt nejen možný, ale dokonce pravděpodobný,“ míní Rachman, podle jehož zjištění nyní američtí představitelé ve snaze vzájemné vztahy stabilizovat a uvolnit napětí hledají inspiraci v éře studené války, zejména v období tzv. détente, kdy po zkušenostech karibské krize USA a SSSR hledaly v sedmdesátých letech cesty, jak koexistovat bez toho, aby spustily jadernou apokalypsu.

Ještě v roce 2015 vypadal otevřený střet mezi Spojenými státy a „rudou“ říší středu silně nepravděpodobně. Hlava Číny Si Ťin-pching se během první oficiální návštěvy USA sešel s tehdejším americkým prezidentem Barackem Obamou a pracovali na zlepšení vzájemných vztahů. 

Dnes ale varování přichází z obou stran. Z čínské tomu nasvědčují například březnová slova ministra zahraničí o tom, že „pokud USA nešlápnou na brzdy a budou pokračovat ve špatné cestě, konfrontace a konflikt mezi oběma zeměmi jsou nevyhnutelné“. 

V USA pak veřejnost znepokojil lednový únik tajného dokumentu generála Mikea Minihana, šéfa US Air Mobility Command, ve kterém počítal s propuknutím otevřené války USA a Číny kvůli situaci na Tchaj-wanu. 

Teorie Thukydidovy pasti

Střetnutí velmocí nahrává i teorie Thukydidovy pasti. V roce 2012 ji světu představil v článku pro Financial Times někdejší student nestora geopolitiky Henryho Kissingera, politolog Graham T. Allison. Čínu a USA v něm přirovnal ke Spartě a Athénám během peloponéské války. Podle teorie, kterou posléze rozebral v knize Destined for War: Can America and China Escape Thucydides’s Trap, se v průběhu dějin opakuje situace, kdy je stávající hegemon v oblasti vlivu náhle ohrožen vzestupem konkurenční mocnosti, jež ho chce z dominantní pozice vyšachovat. 

Válka mezi dvěma aktéry je v takovém případě, jak vyplývá z historické zkušenosti, takřka nevyhnutelná. Není žádným tajemstvím, že Čína je podle mnohých na cestě k tomu, stát se dominantní. 

Ekonomiku Spojených států by podle odhadů ta čínská měla přerůst zhruba do roku 2035. S tím se pojí i rostoucí ambice v zahraniční politice, které čas od času narážejí na americké zájmy. Právě zde vidí Allison kámen úrazu, který by velký vojenský konflikt mohl odstartovat. 

Nevyhnutelnost války?

Allisonova teorie názvem odkazuje na antického historika Thukydida (455 př. n. l. – asi 399 př. n. l.), který byl prvním, kdo na rizika válečného běsnění provázející určité historické situace upozornil. Ve svých Dějinách peloponéské války uvedl, že to byly právě vzestup a rozmach Athén a strach, který z nich zakořenil v konkurenční Spartě, co učinilo válku mezi dvěma městskými státy nevyhnutelnou.

Aby Allison teorii ověřil na skutečných historických událostech, dal dohromady tým při Harvardově univerzitě. Spolu s ním prozkoumal historické situace a geopolitické otřesy posledních pěti staletí. Válkou situace, kdy mocnost na vzestupu narazí na zájmy současné mocenské jedničky, podle jejich zjištění končila v celkem dvanácti z šestnácti zkoumaných případů.

Zatímco například vzestup Španělska, které v pozdním 15. století v oblasti Atlantského oceánu vyhodilo ze sedla dominantního postavení konkurenční Portugalsko, se obešel bez vojenského střetnutí, začátkem 16. století válka vyšlehla v Evropě, když se o vliv na západě kontinentu přetahovala Francie s rodem Habsburků.

Vojenským řešením dopadl i střet Anglie a Nizozemců o zámořské državy a obchod v polovině 17. století či v polovině 19. století střet Spojeného království a ruského carství o sféry vlivu ve Střední Asii a východním Středomoří. Bez otevřeného střetu se naopak obešlo geopolitické soupeření SSSR a USA za studené války či od devadesátých let 20. století mocenská přetahovaná o politický vliv v Evropě mezi Německem a Francií a Británií.   

Spřízněnec Ruska

Podle Allisona je zásadní otázkou současnosti i budoucích dekád, zda se Čína a USA dokážou válečné pasti vyhnout (třeba podobně, jako se to podařilo Sovětskému svazu a Spojeným státům ve druhé polovině 20. století). Soupeřící mocnosti se ale podle akademika ubírají směrem, který možnost vojenského střetnutí spíše posiluje, než by na napětí ubíral.

„Chování Číny ani USA by Thukydida nepřekvapilo. Obě strany postupují podle scénáře, skoro jako by spolu soupeřily v tom, která lépe sehraje roli dominantní mocnosti a té, která ji chce z jejího postavení sesadit. Jejich kroky se zrychlují a směřují k tomu, co by mohlo být největším střetnutím historie,“ sdělil začátkem dubna v rozhovoru pro The New Statesman.

Troufalost Číny a její ambice západního hegemona oslabovat lze sledovat i v tom, jak přistupuje k ukrajinskému konfliktu. Čínský režim představuje jedinou významnou geopolitickou sílu, která agresi Ruska vůči svému sousedovi v jejím počátku otevřeně neodsoudila.

Dokonce deklaratorně s Ruskem sleduje i společné cíle, jimiž jsou oslabení Washingtonu a vybudování „nového světa“ v oblasti mezinárodních vztahů, v němž USA už nebudou zastávat dominantní mocenskou pozici (na tomto směřování se ostatně lídři Číny a Ruska shodli během nedávné návštěvy čínského vládního aparátu v Moskvě).

V neposlední řadě na to, že vztahy Číny a USA jsou na „ostří nože“, ukazují i nedávné události, kdy došlo k sestřelení čínského pozorovacího balonu nedaleko pobřeží USA. Situaci dnes ilustruje i to, že se možným konfliktem mezi Američany a Čínou zcela vážně zabývají analytické platformy, jako je americký Brookingsův institut nebo Rand Corporation.

Jablko sváru

Allison varuje, že republikánská prezidentská platforma může napřesrok prosazovat formální uznání Tchaj-wanu (myšlenka se zamlouvala jednomu z předpokládaných kandidátů do čela Bílého domu, jímž byl podle dřívějších spekulací Mike Pompeo, který však v polovině dubna svou kandidaturu vyloučil).

Podle Allisona může americká politika v souvislosti s Tchaj-wanem směřovat k něčemu, z čeho se pro Čínu stane provokace, již nebude moci ignorovat (pověstný červený hadr). Tchaj-wan je pro komunistický režim vysoce citlivé místo.

Sporný ostrov, na který se uchýlila někdejší Čankajšekova vláda po prohrané občanské válce, považuje za své území a jeho zřízení neuznává. Podobně by ale zřejmě uznání Tchaj-wanu jako státu představovalo naopak ohrožení legitimity komunistické Číny jako takové. Tchaj-wan se deklaruje jako pokračování čínské republiky před nástupem komunistů. Najednou by tak na politické mapě světa oficiálně existovaly dvě Číny.  

Čínské Sarajevo

Nejen Tchaj-wan, ač se jeví jako nejpravděpodobnější místo sváru, může být oním symbolickým místem, kde by mohla být zažehnuta jiskra velkého konfliktu. Jak napovídá historická zkušenost první světové války, vojenský střet velkých rozměrů může odstartovat i v místě poměrně nečekaném.

Podobně jako se Velká válka roku 1914 formálně rozhořela od události ve středu Evropy relativně vzdáleném Sarajevu, může i ta mezi Čínou a USA vzplát nejen kvůli událostem v Pacifiku či v jihovýchodní Asii, ale například i v Africe, Latinské Americe nebo na Středním východě, zkrátka všude tam, kde se Čína snaží strýčku Samovi házet klacky pod nohy, třeba i v odvetě za Číňany tolik propíranou návštěvu amerických vrcholných diplomatů právě na Tchaj-wanu. 

Proti proudu dějin

Naděje, že se řevnivost mezi Spojenými státy a Čínou obejde bez válčení, ale existuje. Podle Allisona zhruba osmdesát procent celkové pravděpodobnosti, že se určité dějinné události odehrají, podmiňují strukturální skutečnosti (například geopolitická realita, historická situace apod.). Zbylých dvacet procent pravděpodobnosti mohou lidé vlastními kroky usměrnit. Vzepřít se toku dějin ale vyžaduje úsilí a představivost.

„Představte si řeku, ve které veslujete. Můžete zkusit plout proti jejímu proudu, ale bude vás to stát mnohem více sil a energie. Můžete se ale i pokusit nějakou její část přehradit. Pokud je ta řeka dostatečně silná, voda bude skrz vaši přehradu stále procházet. Určitě ale není zaručeno, že zůstane ve svém původním korytu,“ sdělil v rozhovoru pro The New Statesman Allison optimisticky. Mírové řešení sporu velmocí tak není vyloučeno.  

 
Graham T. Allison (83)
* Profesor státovědy při Centru Douglase Dillona Harvardovy univerzity. 
* Přední analytik v otázkách americké národní bezpečnosti specializující se na jaderné zbraně, Rusko, Čínu a mechanismy týkající se činění složitých politických rozhodnutí. 
* Byl zakládajícím děkanem Kennedyho školy státovědy Harvardovy univerzity.
* Do roku 2017 pracoval jako ředitel Belferova centra vědy a mezinárodních záležitostí. 
* Pracoval jako asistent ministra obrany v administrativě amerického prezidenta Billa Clintona, za což mu bylo dvakrát uděleno ocenění veřejné služby. Jednu z těchto medailí získal za reformu vztahů Spojených států s Ruskem, Ukrajinou, Běloruskem a Kazachstánem za účelem snížení jejich původně sovětského jaderného arzenálu. 
* Výsledkem jeho snah byl například bezpečný návrat více než dvanácti tisíc taktických jaderných zbraní z původních sovětských republik a kompletní eliminace více než čtyř tisíc strategických jaderných hlavic, které na Spojené státy mířily z Ukrajiny, Kazachstánu a Běloruska, kde byly zanechány po rozpadu Sovětského svazu.  
* Pracoval ve sboru poradců amerických ministrů obrany Caspara Weinbergera a Jamese Mattise, amerických ministrů zahraničí a ředitelů zpravodajské služby CIA. 
* Jeho nejnovější kniha Destined for War: Can America and China Escape Thucydides’s Trap? (2017) se stala mezinárodním bestsellerem. Úspěch slavil i s první knihou Essence of Decision: Explaining the Cuban Missile Crisis (1971), které se vytisklo půl milionu kopií.