„Už v roce 2018 podepsalo petici proti výstavbě nových reaktorů v Dukovanech více než 80 tisíc Rakušanů a Rakušanek. Nyní polostátní koncern ČEZ požádal o povolení pro stavbu dvou nových reaktorů kousek za hranicemi Rakouska. Jedná se o hrubou nedbalost,“ zlobí se protijaderný mluvčí rakouských Zelených Martin Litschauer. V případě, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádosti vyhoví, ČEZ bude moci postavit další dva zdroje o maximálním výkonu 1200 megawattů. Konkrétního dodavatele nových bloků by měla vybrat vláda do koce roku 2022, stavba má začít po roce 2029. Litschauer poukazuje i na to, že Česká republika stále nemá vyřešeno, kde postaví konečné úložiště jaderného odpadu.

Proti výběru lokality u rakouských hranic protestují i regionální rakouští politici v Dolním a Horním Rakousku. Zelený politik dodal, že se bude snažit oslovit všechny politické strany v Rakousku, na regionální i spolkové úrovni, aby výstavbě nových reaktorů v Česku zabránily. 

O jakém typu nového tlakovodního reaktoru ČEZ uvažuje

• AP1000, Westinghouse Electric Company LLC (USA) 

• APR1000, Korea Hydro&Nuclear Power (Jižní Korea) 

• ATMEA1, joint venture ATMEA společností EDF Group (Francie) a Mitsubishi Heavy Industries (Japonsko) 

• HPR1000, China General Nuclear Power Corporation (Čína) 

• VVER-1200E, Rosatom (Rusko)

Zdroj: ČEZ

Dlouhodobé protesty proti českému jádru ale v Rakousku ale nelze vnímat tak, že se jedná o cílenou snahu útočit pouze na pražskou vládu. Stejně tak politici kritizují i ostatní jaderné zdroje v blízkosti rakouských hranic. Nedávno vyděsilo zemětřesení u Záhřebu korutanského hejtmana z SPÖ Petera Kaisera. Slovinsko by podle něj mělo odstavit reaktor postavený v době Jugoslávie v jaderné elektrárně Krško, jež kromě Slovinska zásobuje energií i Chorvatsko. 

Rakušany samozřejmě znepokojuje i dostavba elektrárny Mochovce na Slovensku. Proti spuštění dvou nových reaktorů se loni vyslovil také kancléř Sebastian Kurz z ÖVP. Slovensko počítá s tím, že do konce tohoto roku má být zavezen palivem jeden z nich. 

Protijaderné žaloby

Vídeňská vláda také protestovala u Soudního dvora EU proti výstavbě nových reaktorů v maďarské elektrárně Paks. Žalobu obhajovala v roce 2018 tehdejší ministryně pro udržitelnost a cestovní ruch (dřívější ministerstvo životního prostředí a zemědělství) Elisabeth Köstingerová z lidovecké strany ÖVP. „Jaderná energie nesmí mít v Evropě místo. Od této linie neuhneme ani o centimetr,“ tvrdila.

Spor se vede o to, zda mohou členské země EU výstavbu nových jaderných zdrojů dotovat ze státních rozpočtů. Před tím už Rakousko bojovalo proti dostavbě elektrárny Hinkley point C ve Spojeném království. Žalobu soud ale zamítl. Loni Köstingerová hovořila také o možnosti napadnout subvencování stavby nových reaktorů v Dukovanech u soudu EU.

Nyní zastává funkci ministryně pro regiony a turismu ve druhé vládě Sebastiana Kurze, ve které jsou i rakouští Zelení. I proto je pravděpododbné, že vláda ve Vídni podá žalobu i na výstavbu bloků v Dukovanech, až se o ní rozhodne. 

Rakousko se vzdalo jádra v referendu už v roce 1978, když těsně zvítězila varianta, že se už postavená elektrárna Zwentendorf nezprovozní. Rakouská nezisková organizace Global 2000 upozornila na to, že země dováží značnou část celkové spotřebované elektřiny z ostatních států. Nejvíce to je z Německa a České republiky. V alpské zemi navíc operují přes dceřiné firmy německé koncerny RWE, E.ON a EnBW, které stále provozují jaderné elektrárny v Německu. 

Poznámka: Data za rok 2018. Rakousko celkem importuje 28,1 TWh elektřiny, exportuje 19,1 TWh. Alpská země v roce 2018 celkově spotřebovala podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) 74,2 TWh elektřiny. Pro srovnání Česká republika 69,7 TWh. Podle dat ERÚ ČR spotřebovala 73,9 TWh.

Zdroj: E-Control