Bitcoin v posledních týdnech ztrácí na hodnotě, což u vysoce volatilního aktiva není neobvyklé. Prudký, ovšem s odstupem týdnů nepatrný propad z konce loňského listopadu tak mají v paměti nejspíš jen nejpozornější investoři bedlivě sledující denní dění na kryptoměnovém trhu.

Pokles z loňského podzimu má přitom pozoruhodný důvod. Vyvolala ho zpráva japonských správců o vyplacení poškozených držitelů, kteří měli své bitcoiny uložené u někdejší největší burzy Mt. Gox. Ta padla v roce 2014 po masivním hackerském útoku, dosud největším skandálu v dějinách virtuálních měn. Očekávání investorů, že vlastníci vrhnou své znovunabyté jmění ihned na trh, srazila krátkodobě hodnotu virtuál­ní měny.

Šlo přitom o chybný úsudek. Odškodnění se nakonec bude vyplácet postupně v průběhu prvního pololetí a lze očekávat, že zdaleka ne všichni poškození budou chtít bitcoiny hned zpeněžit. Tak alespoň uvažují dva čeští investoři, bratři, kteří začali s těžbou z dnešního pohledu dost amatérským způsobem už v dřevních dobách dnes rozšířené virtuální měny.

Do pádu Mt. Gox se jim podařilo natěžit celkem 39,6 jednotky bitcoinu, které tehdy měly hodnotu zhruba 45 tisíc dolarů. Dnes, i po prudkém pádu posledních týdnů, se cena jediného bitcoinu stále pohybuje kolem 35 tisíc dolarů. Bratři nechtějí zveřejnit své jméno, redakce však jejich identitu zná. Pro zjednodušení jim říkejme Petr a Pavel.

Bytová těžba

Jak vysvětlují v kavárně v centru Prahy, o bitcoinu coby nové investiční příležitosti se Petr s Pavlem dozvěděli někdy v roce 2013. Cena bitcoinu, o který se tehdy zajímalo jen pár kryptoanarchistických nadšenců, se pohybovala kolem pěti dolarů. Oba bratři však v nové měně viděli velký potenciál. „V Německu jsme nakoupili první počítače, grafické karty a náš známý nám je dal u mě doma dohromady. Tím jsme začali těžit,“ vzpomíná Petr.

Když se dostali na šest bitcoinů, rozhodli se své aktivity rozšířit. Zapojili tedy ještě svého strýce a za společné peníze přikoupili tentokrát už profesionální vybavení z Finska. „Bylo to jako stavebnice Merkur. Sestavil jsem to dohromady a týden mě pak z toho bolely ruce,“ říká Pavel. Investice do výkonnějších počítačů byla podle něj nutná i proto, že náročnost výpočtu, jehož prostřednictvím se bitcoin těží, se neustále zvyšuje.

Do výpočetní technologie, která zabrala zhruba polovinu jedné místnosti, nainvestovali celkem asi milion korun. Jak říkají, padl na to jejich finanční polštář. V tom nejsou započteny náklady na elektřinu. Dnes je energetická náročnost těžby všeobecně známá a bývá vnímána jako jeden z hlavních negativních doprovodných jevů kryptoměnového světa. Tehdy však mladí těžaři s vysokými účty za energie nepočítali. „­Přišlo mi vyúčtování za elektřinu na 120 tisíc korun a já jsem šel do kolen. Ale aspoň jsem nemusel topit,“ dodává se smíchem Petr.

Pád fantasy burzy

Když Mt. Gox v únoru 2014 padl, o veškeré peníze ze dne na den přišili. Co přesně se stalo, není dodnes zcela vyjasněné. Burzu založil v roce 2009 Jed McCaleb, americký programátor, který dnes s majetkem v hodnotě tří miliard dolarů figuruje na 377. příčce žebříčku nejbohatších lidí světa časopisu Forbes. Původně měla sloužit jako platforma pro výměnu sběratelských fantasy kartiček Magic: The Gathering. Odtud také pochází název, který představuje zkratku Magic: The Gathering Online eXchange.

Jako místo směny kartiček s čarodě­ji a draky se Mt. Gox moc nechytil. Brzy se však přetransformoval na hlavní obchodní prostor pro vycházející bitcoin. V roce 2011 do Mt. Gox vstoupil v Japonsku žijící Francouz a zakladatel IT společnosti Tibanne Mark Karpelès, zatímco McCaleb se postupně úplně stáhl. Karpelès se do země vycházejícího slunce přesunul z vlasti kvůli hrozícímu vyšetřování krádeže dat u svého dřívějšího zaměstnavatele.

První podezřelé skutečnosti se přitom objevily už na samém začátku. Někteří uživatelé si stěžovali, že se jim z účtů bitcoiny záhadně ztrácejí. Příčinou byla pravděpodobně bezpečnostní chyba v systému burzy. Navzdory tomu Mt. Gox dál bobtnal, v době největšího rozmachu přes něj probíhalo až sedmdesát procent všech světových bitcoinových obchodů. Vše nakonec prasklo v průběhu února roku 2014, kdy Mt. Gox nejprve zastavil obchodování a výběry z účtů a koncem měsíce vyhlásil insolvenci. Vyšlo najevo, že neznámí hackeři z burzy vysáli celkem 850 tisíc bitcoinů. Nestalo se tak najednou, kvůli neodhalené chybě ve zdrojovém kódu docházelo ke krádežím nejspíš po celou dobu existence burzy.

Jan Brož

Ukradená suma představovala sedm procent veškerých světových bitcoinů. Jejich hodnota přepočtená dle tehdejšího kurzu dosahovala téměř miliardy dolarů. Nicméně podle dnešního kurzu by to bylo třicet miliard. Karpelès byl nakonec v Tokiu před třemi roky odsouzen k podmíněnému trestu. Soud ho potrestal za falšování účetních bilancí, nepodařilo se však prokázat, že by měl něco společného se ztracenými bitcoiny. Většina z nich skončila neznámo kde. „Okradli mě hackeři,“ řekl Karpelès před čtyřmi lety německému týdeníku Focus. Magazín spekuloval, že by Karpelès mohl být dokonce tajemný Satoshi Nakamoto. Za tímto pseudonymem se dodnes skrývá neznámý autor virtuální měny.

Plán: bitcoiny držet

Část virtuálních aktiv z Mt. Gox se nicméně podařilo zajistit. Od té doby leží ve správě japonského arbitra Nobuakiho Kobayashiho. Jeho úkolem je vrátit peníze zpět poškozeným, celý proces se však kvůli nejrůznějším průtahům léta vlekl a až nyní směřuje do finále. „Tady jsou všechny dokumenty v japonštině a angličtině. Přihlásili jsme se do rehabilitace půl roku poté, co Mt. Gox spadl. Potvrdili nám bitcoiny, které tam máme, a to, že určitá část z toho bude vrácena. Píší, že devadesát procent,“ ukazuje Petr na monitoru notebooku komunikaci s japonským správcem.

To při současném kurzu kryptoměny může znamenat, že oba bratři se strýcem mohou doufat ve výplatu bitcoinů v hodnotě 27 milionů korun. Při zohlednění počáteční investice ve výši jednoho milionu lze říct, že Petr a Pavel měli před lety hodně dobrý nápad. A s trochou nadsázky by mohli neidentifikovaným kyberzločincům i poděkovat.

Zvlášť Petr, který měl v posledních letech vysoké náklady spojené se stavbou rodinného domu, přiznává, že nebýt pádu Mt. Gox, vytěžené bitcoiny by nejspíš už dávno prodal hluboko pod současnou cenou. Ve svých dřívějších nejdivočejších analýzách bratři kalkulovali, že na konci desetiletí by se cena mohla pohybovat kolem dvaceti tisíc dolarů. Na Mt. Gox tehdy poslali své bitcoiny vlastně proto, aby je zpeněžili. „Už jsme tehdy uvažovali, že to prodáme. Nakonec jsme si sice řekli, že ne, ale čtrnáct dní poté nás vykradli,“ dodává Pavel.

Ten na rozdíl od bratra měl tendenci si virtuální měnu spíš ponechat. Nápad těžit bitcoiny hodnotí s odstupem času jako úplný nesmysl. Mnohem výhodnější by podle něj bylo měnu rovnou nakupovat, a nebýt krádeže, podle svých slov by to nejspíš i aktivně dělal. „Tím, že se nám bitcoiny ztratily, jsme přišli o možnost samostatného rozhodování, a hlavně o klid, že je máme ve svých rukou. S odstupem času se v tom snažím vidět pozitiva. Do jisté míry je dobře, že jsem neměl možnost jich využít, velké peníze totiž kazí charakter a my jsme v té době byli mladí janci,“ s úsměvem na tváři říká dnes Pavel.

O dalších plánech mají oba bratři jasno, vyplacené bitcoiny chtějí dál držet. Virtuální měnu vnímají jako vysoce kolísavé aktivum, které dává smysl jen jako dlouhodobá investice. „Každopádně to byla zpočátku velká bláznivá jízda s vidinou velkých zisků,“ hodnotí Pavel tehdejší nápad.