Letecký pohled ukazuje větrné turbíny na otevřené zemědělské půdě za slunečného dne v Northumberlandu, Anglie

Letecký pohled ukazuje větrné turbíny na otevřené zemědělské půdě za slunečného dne v Northumberlandu, Anglie

Shutterstock.com

Miliarda liber v luftu: Británie platí za vypnuté větrné elektrárny

V Británii fouká tolik větru, že ho elektrická síť raději vypíná. Ne proto, že by ho bylo málo, ale protože ho nedokáže přenést. Výsledkem je bizarní realita: stát platí miliardové kompenzace firmám, aby větrné turbíny odstavily – a spotřebitelé to hradí ve svých účtech. Letos už tahle absurdita spolkla rovnou jednu miliardu liber.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Podle serveru Wasted Wind, který podporuje energetická firma Octopus, se náklady na tyto kompenzace vyšplhaly na historické maximum. Loni touto dobou šlo o 734 milionů, letos o 266 milionů více. Větrné elektrárny – často ve Skotsku – produkují více, než je síť schopna unést. Když tedy opravdu fouká, nezbývá než turbíny odstavit. A místo čisté energie nasadit jiné zdroje, mnohdy fosilní. Výsledek? Platíme dvakrát – za ztracenou čistotu i její špinavou náhradu.

Miliband, miliarda a moc větru

Ministr energetiky Ed Miliband se kvůli celé situaci stal hromosvodem politické kritiky. Konzervativní poslankyně Esther McVey si nebrala servítky: „Fanatismus šíleného Milibanda za každou cenu dosáhnout net zero znamená, že platíme za to, když větrníky stojí. Je to neuvěřitelné. Miliarda liber vyletěla komínem. Nemůžeme radši vypnout Milibanda a ušetřit?“

Odpovědné ministerstvo kontruje, že jde o přechodné náklady. Prý probíhá největší modernizace přenosové sítě za desetiletí a ta má do roku 2030 umožnit plné využití obnovitelných zdrojů. Pro Brity, kteří mezitím dostávají složenky s narůstajícími částkami, je to však slabá útěcha.

Čistý záměr, špinavý účet

Miliband slibuje, že do roku 2030 z britské sítě zmizí fosilní paliva – a zároveň klesnou účty. Jenže jeho kritici se obávají, že jde o nebezpečný experiment. Konzervativci chtějí cíl nulových emisí do roku 2050 úplně zrušit. Z klimatického cíle se tak stává politická pálka, nikoliv společný plán.

Mezitím přibývají nouzová řešení. British Gas nabízí příspěvky až £2 000, EDF zase „elektřinu zdarma“ na vybrané dny. Jenže to vše maskuje jeden problém: síť nedokáže pracovat s tím, co jí příroda dává. A daňový poplatník mezitím sleduje, jak za větrné dny platí, i když doma svítí jen úspornou žárovkou.