„Začíná architektonický projekt bezprecedentního rozsahu a ambicí,“ píše architektonická platforma Archup. Nejde ale jen o rekordy a megaprostor – nové letiště je klíčovým pilířem plánu Saudi Vision 2030, kterým korunní princ Mohammed bin Salmán přetváří svou zemi v globální dopravní a turistický uzel. Rijád má do roku 2030 patřit mezi deset ekonomicky nejvýkonnějších měst světa – a bez pořádného letiště by to šlo těžko.

King Salman International Airport rozšíří stávající King Khalid Airport a zabere plochu 57 čtverečních kilometrů. Pro představu: je to skoro čtyřikrát větší než Letiště Václava Havla. Vedle šesti ranvejí zvládne letiště i 3,5 milionu tun nákladu ročně. Až bude v roce 2030 hotovo, projde jeho branami 120 milionů lidí ročně. Do roku 2050 má tahle cifra narůst na dechberoucích 185 milionů.

Terminál Jana KašparaTerminál Jana Kašpara

Pardubické letiště čeká na výtahy, první patro terminálu otevře nejspíš na jaře

Tým snů, miliardy dolarů a konkurence z Dubaje

Na projektu se podílí královský tým odborníků i firem. Design letiště má na svědomí světoznámé studio Foster + Partners. Strategické plánování a výstavbu pak řídí britská konzultantská a stavební firma Mace. „Jsme v ideální pozici nasadit celé naše know-how a pomoci KSIADC úspěšně realizovat jedno z největších letišť světa,“ uvedl v srpnu 2024 šéf Mace Consult Davendra Dabasia.

Za celým projektem stojí společnost King Salman International Airport Development Company (KSIADC), kterou vlastní saúdský Public Investment Fund – státní fond financující desítky gigantických projektů, včetně ambiciózního města Neom. Právě Neom se už nyní pyšní titulem největší staveniště na světě.

KSIADC letos podepsala sérii důležitých dohod. V květnu se například spojila s americkou Parsons Corporation, která má dohlížet na výstavbu drah, pojížděcích ploch a letecké infrastruktury. Memorandum o spolupráci uzavřela také s centrem pro infrastrukturní projekty v Rijádu. A přibývají i další tendry.

Saúdská Arábie však není jediná, kdo chce prvenství. Její soused Spojené arabské emiráty se snaží předběhnout Rijád výstavbou rozšířeného Al-Maktoum International Airport, který má postupně nahradit současné dubajské letiště – jedno z nejrušnějších na světě.

ByznysByznys

Žlutým autobusem až na polská letiště. RegioJet zavádí nové spoje do Krakova a Katovic

Architektonická utopie nebo noční můra cestovatelů?

Zatímco výstavba právě začala, objevují se první spekulace: jak bude taková mamutí infrastruktura fungovat v praxi? Archup se ptá: „Jak se tak monumentální rozsah promítne do srozumitelné a příjemné prostorové zkušenosti pro cestující?“ Zatím nevíme. Víme ale, že kromě efektivity má projekt i environmentální ambice – snahu propojit technologii s udržitelností. Archup dodává: „Projekt přináší významnou hodnotu světové architektuře.“

Stavební firma Icon, která se na projektu podílí, napsala v pondělí na LinkedIn: „Milník pro saúdské letectví! Stavba King Salman International Airport byla oficiálně zahájena… Tento megaprojekt zdůrazňuje proměnu Saúdské Arábie v globální logistický a cestovatelský uzel v rámci Vision 2030. Jsme nadšení, že můžeme přispět k jeho realizaci.“

Jisté je, že i když se na stavbě podílejí ty největší firmy světa, největší výzvou možná nebude beton, ocel nebo terminálová logika. Bude to lidský faktor: komfort, srozumitelnost, hladký pohyb milionů cestujících – a to všechno pod pouštním sluncem.

Kondice továrenKondice továren

Český průmysl je v krizi a s ním železniční doprava. Dusí je drahé energie, pokles zakázek i nedostatek pracovníků

Saúdský sen s termínem 2030

Odpovědní činitelé tvrdí, že letiště bude kompletně funkční do roku 2030. Tedy právě v roce, kdy má podle korunního prince Mohammeda bin Salmána kulminovat národní přerod země z ropného království v ekonomickou metropoli.

Když se dnes podíváte na vizualizace letiště – od ramp pro taxi až po monumentální odletové haly – působí jako kříženec sci-fi filmu a designérského manifestu. Jenže právě takové projekty dnes mění svět – a přepisují pravidla toho, co znamená „letiště“. V Rijádu to očividně berou doslova.