EU začne regulovat umělou inteligenci. Co všechno zakáže a jaké pokuty firmám hrozí?

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Celý článek
0

Globální IT výpadek ochromil svět. Kolaps zasáhl letiště i banky

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Celý článek
0

Komentář: Přestaňme už řešit dividendy, českou ekonomiku by nakoplo něco úplně jiného

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Celý článek
0

Macron podal ruku ďáblu. Proti krajní pravici jde s těmi, kteří chtějí rušit jeho reformy

Čtyři dny rozhodnou o rozložení politických sil ve Francii i Velké Británii. Jak se výsledek dvou klíčových voleb promítne do ekonomiky obou zemí i Evropy? O tom hovoří Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.

Macron podal ruku ďáblu. Proti krajní pravici jde s těmi, kteří chtějí rušit jeho reformy
Hrotcast Pavla Štrunce a Miroslava Zámečníka | foto Hrot

Dnešek a neděle zásadně rozhodnou o politické mapě v západní Evropě. Už dnešní volby ve Velké Británii předpokládají výprask pro konzervativní vládu premiéra Rishiho Sunaka. Ten s velkou jistotou nezvládne odvrátit nástup labouristů Keira Starmera a překvapivě zřejmě ani Reform UK, tedy strany jednoho ze strůjců brexitu Nigela Farage.

„Od té doby, co tam byla efemérní premiérka Liz Trussová, to byl průšvih. Její konzervativní vláda chtěla udělat populistické opatření a snížit daňové zatížení, což se mělo přetavit do vzestupu ekonomické aktivity. Tohle je doktrína, která vedla k brexitu,“ vysvětluje analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu, který si můžete už teď pustit na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.

„Pak se jí s různou intenzitou chápali i konzervativní premiéři, ale nefungovalo to,“ doplňuje. Současnému ministerskému předsedovi Sunakovi ale navíc uškodil i mediálně neopatrný krok, kdy na den výročí spojenecké invaze v Normandii nevydržel celou dobu na místě a než by se setkal s posledními žijícími veterány téhle klíčové operace druhé světové války, odjel zpět do Británie na televizní rozhovor.

Macron podal ruku ďáblu. Proti krajní pravici jde s těmi, kteří chtějí rušit jeho reformy

Přesto bude ve volbách na ostrovech rozhodující ekonomika: ceny komodit, benzinu, plynu i elektřiny. „Tam se ceny energií vždycky braly velmi úkorně i v dobách, kdy tady vůbec nikoho netankovaly,“ vysvětluje Zámečník.

Ostrou politickou bitvu vidíme ve Francii, kde se v neděli uskuteční druhé kolo parlamentních voleb. Ty jako předčasné vypsal prezident Emmanuel Macron, když se pokoušel rozhýbat zaseklý parlament. V prvním kole ale zvítězila krajně pravicová Marine Le Penové se svým Národním sdružením, Macron se od té doby zaměřil na vyjednávání na levici, včetně té krajní.

Podle Zámečníka tím francouzský prezident rozjel příliš vysokou hru. „Nová lidová fronta, která je slepenec socialistů i komunistů, má takový program, ze kterého stávají vlasy na hlavě,“ komentuje ekonom.

Levicové hnutí se netají tím, že chce zrušit velkou část Macronových reforem – třeba znovu zavést daň z bohatství nebo vrátit věk pro odchod do důchodu na 60 let. „To, co naslibovala ta nová levice, je 95 miliard eur ročně. Je to slušný zářez do rozpočtu, přičemž Francie je silně zadlužena,“ dodává analytik.

Co všechno chtějí zavést nebo zrušit levicové strany ve Francii? Jaký program mají Le Penovci? Jak se volby promítnou do fungování Evropské unie? Co budou znamenat pro Česko? Poslechněte si nový podcast. Už teď na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.