Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Do Behavia přiteče přes 55 milionů korun. S českou firmou, která zlepšuje reklamu, si plácli Nizozemci

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Průlomový objev: celý lidský genom lze přečíst už u raného embrya

Nová vědecká studie ukazuje, že lze se skoro stoprocentní přesností přečíst genom třídenního embrya. Jestli máme rodičům „dětí ze zkumavky“ závidět, nebo ne, je otázka.

Průlomový objev: celý lidský genom lze přečíst už u raného embrya
ilustrační foto | Shutterstock.com

Americký sci-fi film Gattaca se odehrává v „nepříliš vzdálené budoucnosti“. Jeho hlavní hrdina se jmenuje Vincent Freeman a od naprosté většiny svých filmových vrstevníků se liší tím, že nebyl počat ve zkumavce, ale postaru na zadním sedadle automobilu vyrobeného v Detroitu.

Rodiče ho milují, ale co je mu to platné: ve společnosti posedlé genetickou dokonalostí nemá někdo jako on – tedy „podřadný přírodní produkt“ zatížený dědičnými chorobami a s „předpokládanou délkou života třicet let a dva měsíce“ – šanci uspět. Vincent chce létat do vesmíru, ale místo toho v obří kosmické korporaci Gattaca šůruje záchodky. 

K podobné geneticky naleštěné budoucnosti máme zatím daleko. Jenže věda pádí rychle kupředu a některé americké a japonské společnosti zabývající se umělým oplodněním začínají rodičům komerčně nabízet velmi podrobné genetické testy embryí, jejichž pomocí odhadují riziková skóre pro řadu dědičností ovlivněných nemocí, a existují dokonce náznaky, že se totéž týká i budoucích vlastností dětí, jako je třeba inteligence či schopnost učit se.

Pozoruhodná je už samotná tato okolnost, ovšem na konci března publikoval tým vedený genetiky z jedné takové společnosti – konkrétně jde o kalifornskou firmu MyOme – v prestižním vědeckém časopise Nature Medicine recenzovanou studii, která ukazuje, jak lze prakticky se stoprocentní přesností zrekonstruovat kompletní genom lidského embrya starého jen několik dní.

Nepochybně jde o skvělý vědecký úspěch a autoři studie vidí přínos své metody v tom, že díky ní půjde už v takto rané fázi lidské existence odhalit dědičné predispozice k mnoha různým nemocem. Možnost tohoto postupu demonstruje studie na dvanácti chorobách. Například na cukrovce druhého typu, rakovině prsu, ischemické chorobě srdeční či na vitiligu.

Zároveň ovšem studie vzbuzuje řadu praktických a etických otázek. Zaprvé zjišťování predispozic k řadě nemocí je dnes nepřesné a kontroverzní i u dospělých. Zadruhé není vůbec jasné, jestli je rozumné vybírat embrya podle toho, že by se u nich za mnoho desítek let mohla projevit nějaká nemoc.

A zatřetí, metodu lze nepochybně využít (nechme stranou, s jakou úspěšností) i pro odhadování budoucích vlastností dětí a představa, rodiče v genetické „samoobsluze“ svého potomka volí, dejme tomu, mezi cukrovkou a vysokou inteligencí, je poněkud děsivá. Vlastně už je to tak trochu Gattaca.