Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Je to deset let, co si lidé sami vybírají prezidenta republiky. Ústavní zákon, který měnil volbu hlavy státu z nepřímé (celým parlamentem) na přímou, připravoval tehdejší ministr spravedlnosti za ODS a současný europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil.
„Dostalo se to tam z popudu Věcí veřejných,“ říká Pospíšil v rozhovoru pro týdeník Hrot. Věci veřejné byly spolu s Občanskou demokratickou stranou a TOP 09 členy koaliční vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Dodal, že Věci veřejné původně prosazovaly také přímou volbu hejtmanů a starostů, nakonec to skončilo kompromisem, kdy si lidé přímo volí pouze prezidenta.
„Bylo to rozhodnutí lídrů tehdejší vládní koalice, k nimž jsem nepatřil,“ dodal Pospíšil. Vedle tlaku koaličního partnera tu podle něho byla také zkušenost z poslední nepřímé volby prezidenta, jímž se po dlouhých tahanicích nakonec opět stal Václav Klaus. Během několikadenních voleb ale například pět zákonodárců dostalo nábojnice, někteří mluvili o nabízeném úplatku, několik jich dokonce zkolabovalo.
„Byl jsem ministrem za ODS, která přímou volbu primárně neprosazovala, nechtěla ji, ale když tu byla taková zkušenost a byl zde tlak koaličního partnera, tak se v této věci ustoupilo. Vhodná formulace asi zní, že ODS byla s touto změnou srozuměna. Nijak se ale nad tím nejásalo a netleskalo. Samozřejmě panovaly obavy, nakolik to bude fungovat v našem parlamentním systému. Nutno poznamenat, že s přímou volbou prezidenta nejsme nijak výrazně mimo ústavní tradice evropských států a ani náš ústavní systém to nijak nedegraduje,“ říká Pospíšil.
Tvrdí o sobě, že není absolutním zastáncem přímé ani nepřímé volby. Každá má podle něho výhody i nevýhody. „Nebyl jsem ministrem, který změnu z nepřímé na přímou volbu připravoval s odporem, a ani dnes se neřadím mezi politiky, kteří tvrdí, že to byl jejich největší omyl, když tenkrát v parlamentu zvedli ruku pro. Je ale pravda, že politici a další odborníci v posledních letech více zdůrazňují nevýhody přímé volby,“ konstatuje europoslanec.
Dodal, že kdyby v prvních volbách vyhrál Karel Schwarzenberg nebo ve druhých Jiří Drahoš, možná by se o nevýhodnách přímé volby vůbec nemluvilo. „Aniž bych přímou volbu zásadním způsobem obhajoval, musím zdůraznit její větší legitimitu díky vysokému počtu voličů, kteří se sami rozhodují, komu dají svůj hlas,“ připomíná Jiří Pospíšil.
Podle průzkumů veřejného mínění si přitom výrazná většina veřejnosti přeje, aby přímá volba hlavy státu zůstala zachována. Navíc volby provází velký zájem lidí, volební účast je nebývale vysoká.
„Není důvod opět uvažovat o změně, skutečně bych to nepodporoval. Předvolební kampaně sice vyvolávají vášně, na druhou stranu se ale lidé mnohem více zajímají o politiku, mají pocit, že jsou do politického rozhodování přímo vtaženi. Pokud nástupce Miloše Zemana bude vykonávat prezidentský úřad střídmě, možná to přímou volbu i trochu rehabilituje,“ říká europoslanec Jiří Pospíšil.
