Ve světě existuje několik zubních bank (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Věda a výzkum
Leukémie, diabetes i obrna. Vědci zkoumají možnost léčby kmenovými buňkami z dětských zubů
Rodiče si mohou zuby dětí uložit do biobanky pro budoucí využití. Služba stojí řádově desetitisíce.
čtk
Vědci zkoumají léčbu kmenovými buňkami v tisících klinických studií. Kromě kostní dřeně se získávají také z pupečníku nebo samotné krve. Nově se výzkum soustředí i na buňky z dětských zubů, studií jsou desítky.
Na tiskové konferenci to řekl ředitel společnosti Bioinova Peter Bauer. Podobně jako pupečník si rodiče mohou i zuby svých dětí uložit do biobanky pro budoucí využití. Služba stojí řádově desetitisíce korun podle délky uložení.
„Škála nemocí, které bude možné ovlivnit kmenovými buňkami, se stále rozšiřuje,“ uvedl Bauer. Firma podle něj zkoumá různé zdroje kmenových buněk.
Na dětské mléčné zuby jako jeden z nich se podle něj vědci ve světě poprvé zaměřili před zhruba 20 lety. „Buňky z dřeně dětských zoubků jsou schopné proměnit se v jakoukoliv tkáň v těle,“ vysvětlil.
Firma Bioinova, která původně vznikla jako spin-off Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, má vlastní studii týkající se léčby ortopedických potíží kmenovými buňkami, chystá další na nemoci oka.
Další studie pracující s kmenovými buňkami ve světě se podle Bauera zaměřují třeba na stavy po infarktu nebo mrtvici, na leukémii, diabetes, revmatoidní artritidu, Crohnovu chorobu, jaterní cirhózu, dětskou mozkovou obrnu, případně některá další autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění.
Bauer očekává další vývoj v této oblasti, ale také v regenerativní medicíně nebo tkáňovém inženýrství. „Průměrný čas na vývoj léčiva je asi 12 let. U moderních terapií, kam patří i buněčná terapie, je to ještě o něco delší,“ uvedl.
Firma má podle něj v současné době povolení na výrobu léčiva určeného jen tomu, jehož zubní tkáň uchovává, do budoucna se chce ale zaměřit i na vývoj léků pro příbuzné nebo ostatní, kteří by měli shodné parametry jako dárce buněk.
Ve světě existuje několik podobných zubních bank, v Evropě je podle Bauera jediná další ve Velké Británii. Jejich provoz je podle něj silně regulovaný, v tuzemsku musí mít povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Podobně se v několika bankách uchovává také pupečníková krev nebo placenta po porodu dítěte.
Pro uložení je vhodný podle nastavených legislativních pravidel jenom čerstvě vytržený mléčný zub, firma proto buduje síť smluvních zubních ordinací. Podle koordinátorky výrobních činností Ivany Drahorádové je třeba odebrat zdravý, nezkažený zub. Samotná kostní dřeň je podle ní jen velmi malá část u kořene zubu. Tu vědci otestují a pro budoucí využití hluboce zmrazí.
„Dětské zoubky jsou zásobárnou kvalitních kmenových buněk, které jsou zároveň velmi mladé, takže riziko přítomnosti spontánních genetických mutací či jiných nežádoucích modifikací je u nich nízké,“ doplnil provozní ředitel biobanky David Větvička.
