Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Říkal jsem: Podívejte se, já vám povídám, že Indie je támhletím směrem, a proto tam pluji. Ale nevydám se tou běžnou cestou, po zemi na východ. Naopak, volím cestu západní, o které nevíme, že by se po ní kdo kdy pustil.

Na to, abych se vydal na cestu do Indie, jsem nepoužil žádnou inteligenci, žádnou matematiku ani žádné mapy. K čemu? Každý cíl je pouze nástroj, jímž člověk usměrňuje svoji energii pozitivním směrem. Ty cíle se mohou postupem doby měnit, nějaký přibude, jiný ubude...

Nikdy nepřeplujete oceán, aniž byste měl odvahu ztratit břeh z dohledu.

Vzduch byl měkký jako v Seville v dubnu; a byl tak voňavý, že jej byla radost vdechovat. Život má více fantazie než naše sny.

Jen co jsme do Indie dopluli, na prvním ostrově, který jsme spatřili, jsem jich několik nechal násilím zajmout, aby se naučili předávat mi informace, co kde v jejich oblasti je. A oni nám brzy porozuměli, stejně jako my jim, ať už řečí, nebo gesty. Byli nám velmi užiteční.

Pokud vím, neznají sekty ani modlářství, snad s tou výjimkou, že všichni věří tomu, že zdroj veškeré moci a veškerého dobra je na nebesích. Všichni pevně věřili, že já, když mám všechny ty lidi a lodě, jsem sestoupil z nebes - a s tím mě také vždycky přijali, když překonali počáteční strach. Oni jsou také velmi zaostalí ohledně zbraní. S padesáti muži by bylo možné je zcela ovládnout a přimět je, aby konali, co od nich bude žádáno.

Mou touhou bylo neminout ani jeden z ostrovů, aniž bych si z něho něco přivlastnil. Protože kdybych byl udělal jedinou výjimku, začalo by jich přibývat, až by ji šlo udělat vždy.

Ničeho z toho, co má za následek lidský pokrok, nelze dosáhnout za jednohlasného souhlasu. Ti, kdo jsou osvíceni dříve než ostatní, jsou odsouzeni k tomu, že jdou za tím světlem i proti vůli ostatních.

Kdo vlastní zlato, může dělat cokoli. Může si nechat i duši do ráje poslat.

Ale díky bohatství nebudete bohatší. Budete jen mít víc práce.

Šel jsem do služby, když mi bylo osmadvacet let. Ale na konci jsem neměl jediný vlas jiné než bílé barvy, mé tělo bylo nepevné a vyčerpané. Všechno, co mně a mým bratrům zůstalo, nám sebrali a rozprodali, i kabát, který jsem měl na sobě. To všechno, aniž by mě vyslechli či soudili.