Komentář: Nelíbí se vám dotace uhelných elektráren? Můžeme si za to sami

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Proč bude stát muset dotovat zachování uhelných elektráren? Protože jsme je sami ekonomicky zničili systémem povolenek. Jednou rukou Tykačovi a spol. bereme za povolenky a druhou zase dáváme, aby ten ztrátový byznys dál provozoval. 

Celý článek
0

Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Konflikt ve vesmíru. Zoufalí Rusové se snaží ukrást německý teleskop

Ruská vesmírná agentura Roskosmos má problémy, protože s ní nechtějí západní partneři spolupracovat. Její šéf Rogozin vyhrožuje „únosem“ německého teleskopu, který je umístěn na ruské sondě.

Konflikt ve vesmíru. Zoufalí Rusové se snaží ukrást německý teleskop
Dmitrij Rogozin v roce 2012 jako ruský vicepremiér | foto Shutterstock.com

Vesmírná agentura Roskosmos je silně zpolitizovaná instituce. Její šéf Dmitrij Rogozin z ní udělal nástroj ruské expanzivní politiky spíše než vědecké platformy, jež má spolupracovat s ostatními národy na mírovém průzkumu vesmíru.

Naposledy se stali terčem jeho výpadu proti Západu němečtí odborníci. „Oni, kteří se rozhodli vypnout dalekohled, nemají morální právo zastavit tento výzkum pro lidstvo jen proto, že jejich fašistické názory jsou blízké našim nepřátelům,“ rozzuřil se Rogozin během svého vystoupení v ruské televizi. O co se jedná? O vypnutí německého teleskopu na ruské sondě Spektr-RG, jež obíhá ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.

Němci se rozhodli pro „uspání“ své části mise, rentgenové observatoře eROSITA, kterou vyvinuli vědci Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE) v Německu, jako odpověď na ruskou agresi na Ukrajině. Problém je v tom, že bez ní nepracuje správně ani ruský rentgenový dalekohled, přístroj ART-XC. I proto se Rogozin rozhodl násilím zapnout německou část.

Bývalý vicepremiér prohlásil, že vydal pokyny k zahájení práce na obnovení provozu německého dalekohledu, aby mohl fungovat společně s ruským teleskopem. Přístroje zkoumají vzdálené útvary ve vesmíru včetně černých děr. 

Němečtí vědci z MPE odmítli ruský přístup komentovat, ruští odborníci ale varují, že bez důkladné znalosti německého dalekohledu může dojít k jeho poškození. Jedním z nich je i ruský astrofyzik Rašid Alijevič Sjunjajev nebo prezident Ruské akademie věd Alexandr Sergejev

Chaos ve vesmíru

Rogozinovo rozhodnutí není první, jež vede k nebezpečnému chaosu ve vesmíru. Už po napadení Ukrajiny vyhrožoval nacionalistický politik (v roce 2003 založil stranu Vlast) Spojeným státům, že Rusko může způsobit sestup Mezinárodní vesmírné stanice z oběžné dráhy a pád na území Ameriky, jen proto, že si Washington v rámci protiruských sankcí dovolil pozastavit spolupráci s Moskvou.

Rusko také loni v listopadu řízeně rozstřílelo svůj starý satelit, jehož úlomky pak ohrožovaly posádku mezinárodní stanice. Americké ministerstvo zahraničí hovořilo o nebezpečném a nezodpovědném chování Rusů ve vesmíru.

O Rogozinovi se tvrdí, že nechtěl pracovat pro vesmírnou agenturu, fakticky byl degradován v roce 2018, kdy byl odvolán z pozice ruského vicepremiéra, jenž byl zodpovědný za řízení zbrojních programů. Podle zdrojů z NASA chce svými agresivními kroky opět získat přízeň Putina. I proto vede vesmírnou agenturu velmi konfrontačně vůči ostatním vesmírným mocnostem, zejména vůči Spojeným státům. 

Tento přístup je v komunitě vesmírného výzkumu bezprecedentní, dokonce ani během studené války a soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy k tomuto stylu komunikace nedocházelo. Sovětští i američtí vědci z obou vesmírných agentur se snažili spolupracovat. Rogozin opakovaně vyhrožuje tím, že se moskevská agentura stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Není ale jasné, zda a kdy výhrůžky Rusko naplní. V současné době hrozí, že by Rusko mohlo přijít o vesmírný program úplně.