Američané nekupují elektromobily. A bude hůř

Obyvatelé Spojených států zatím nekupují elektromobily v množství, jaké by si přáli výrobci i Bílý dům. Protičínská cla přitom situaci pravděpodobně ještě zhorší, protože zvednou cenu amerických elektroaut.

Obyvatelé Spojených států zatím nekupují elektromobily v množství, jaké by si přáli výrobci i Bílý dům. Protičínská cla přitom situaci pravděpodobně ještě zhorší, protože zvednou cenu amerických elektroaut.

Celý článek
0

Ajťákům se v Česku daří. Evropskou IT velmocí je Brno

V Česku už v IT pracuje kolem 50 tisíc živnostníků, firem je v tomto oboru přes 30 tisíc. Nejvíce pracovních příležitostí nabízejí přirozeně velká města, velmocí v informačních technologiích je ale Brno, nikoliv Praha.

V Česku už v IT pracuje kolem 50 tisíc živnostníků, firem je v tomto oboru přes 30 tisíc. Nejvíce pracovních příležitostí nabízejí přirozeně velká města, velmocí v informačních technologiích je ale Brno, nikoliv Praha.

Celý článek
0

Čím jste starší, tím spíš vás dostane. Američany drtí demence, Česko nezaostává

Podle nového průzkumu trpí některou z demencí přes čtyři procenta Američanů starších 65 let. Čím vyššího věku se lidé dožijí, tím větší je pravděpodobnost, že onemocní některým z těchto psychiatrických onemocnění.

Podle nového průzkumu trpí některou z demencí přes čtyři procenta Američanů starších 65 let. Čím vyššího věku se lidé dožijí, tím větší je pravděpodobnost, že onemocní některým z těchto psychiatrických onemocnění.

Celý článek
0

Konec vítání. Německo zpřísňuje politiku vůči migrantům

Vstřícný přístup Němců k uprchlíkům, který před lety razila Angela Merkelová, je minulostí. Kancléř Olaf Scholz chce tvrdost a deportace.

Konec vítání. Německo zpřísňuje politiku vůči migrantům
ilustrační foto | Profimedia.cz

Německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz oznámil zásadní zpřísnění dosavadní migrační politiky nejlidnatějšího státu Evropské unie. Znamená to výraznou změnu kurzu, který v době uprchlické krize v letech 2015 až 2016 nastavila německá kancléřka z CDU Angela Merkelová. 

Fakticky vyzvala migranty ze zemí Blízkého východu a Střední Asie, aby přišli do Německa, které jim otevře svou náruč včetně štědrého sociálního systému. Pro Němce pak od kancléřky zazněl vzkaz, že to zvládnou (známé Wir schaffen das). Toto prohlášení se následně stalo hlavním sloganem německé „vítací politiky“.

Vítání uprchlíků končí

Scholz v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel oznámil, že doba vítání migrantů je minulostí a musí se zredukovat počet jejich žádostí o azyl. Pohrozil i deportacemi, možná ve světle násilných a zakázaných protestů příznivců Palestiny a teroristů z Hamásu v německých městech.

Kritici kancléře tvrdí, že je změna politiky způsobena padajícími preferencemi SPD a snahou oslabit stále populárnější Alternativu pro Německo (AfD), jež je dlouholetým kritikem liberální migrační politiky. Nové názory kancléře našly uplatnění i během jednání se zástupci šestnáctky spolkových zemí, kteří dlouhodobě kritizují nedostatek prostředků od federálního kabinetu s tím, že tíhu migrační politiky musejí většinou platit ze své kapsy.

Po osmi hodinách nočního jednání (z pondělí 6. listopadu na úterý 7. listopadu) mohl Scholz oznámit „historickou“ dohodu. Je výsledkem kompromisu zainteresovaných stran na tom, jak do budoucna ufinancovat obrovskou vlnu migrantů, kteří kvůli štědře nastavenému sociálnímu systému míří (i přes Česko) do Německa. 

Už ne hotovost

Nově mají žadatelé o azyl dostávat sociální dávky po třech letech pobytu (dosud to bylo po roce a půl). Část podpory už navíc nemá být v hotovosti, ale na speciální předplacené kartě. Důvodem je skutečnost, že hotovost často končila v rukou pašeráků lidí. Cílem je snížit atraktivitu Německa v očích uprchlíků. Změnami se mají ušetřit také finanční prostředky německých daňových poplatníků.

 

Spor se vedl i o finance na ubytování a integraci azylantů. Nově mají zemské vlády dostávat na uprchlíka paušálně 7500 eur (téměř 184 tisíc korun) ročně. Dosud jednotlivé spolkové země dostávaly paušální částky bez ohledu na to, kolik migrantů přijmou. Berlín začal rovněž hovořit o možnosti, že by se mohlo azylové řízení vést mimo hranice Evropské unie.

Scholz zmínil také zvýšené kontroly nejen na státních, ale i vnějších hranicích Unie. Uvažuje se rovněž o digitalizaci celého azylového řízení, jež se má zásadně zkrátit. Větší důraz mají úřady klást na včasné deportace migrantů, kteří jsou v Německu ilegálně. 

Scholzovi se nelíbí, že v některých případech proces vyhoštění zabere německé byrokracii až 39 měsíců, tedy více než tři roky. „Musíme konečně ve velkém deportovat ty, kteří nemají právo zůstat v Německu,“ zdůraznil ve zmíněném rozhovoru pro Der Spiegel. Zůstat mohu jen ti, již mají v Německu práci nebo utíkají před politickou šikanou v domovské zemi. 

Nespokojení sousedé Česka – Bavoři a Sasové

Největšími kritiky současného stavu jsou premiéři Saska a Bavorska. Tedy zemí, které sousedí s Českem. Markus Söder i Michael Kretschmer svorně od berlínské vlády čekají ještě víc. 

Letos by měla čtvrtá největší ekonomika světa vydat na uprchlíky 48,2 miliardy eur, napsal deník Die Welt. Tedy skoro stejně, kolik Německo platí na obranu a armádu. Loni uprchlíci stáli Berlín 42 miliard eur. Zhruba šedesát procent z této částky platí federální rozpočet, zbytek zemské vlády. Letos má o azyl v Německu požádat přibližně 300 tisíc lidí. Loni jich bylo – hlavně kvůli válce na Ukrajině – více než milion. 

I když se minimálně v rétorické rovině snaží německá politická reprezentace vůči migraci vymezit, je třeba dodat, že tamní ekonomika potřebuje stovky tisíc kvalifikovaných pracovních sil, které na trhu práce nejsou. „Musíme být otevření a moderní zároveň, protože potřebujeme pracovníky z jiných zemí,“ okomentoval tento rozpor německý kancléř.