Komentář: Příliš zlý PES?

Od září naší zemí prochází druhá vlna onemocnění covid-19. S klíčovými protiepidemickými opatřeními se čekalo dlouho, mezitím pandemie nabrala na obrátkách. Lockdown přišel za pět minut dvanáct a odvrátil kolaps zdravotního systému, ačkoli zmaření tisíců životů už se zabránit nepodařilo. Poslední novinkou v boji proti pandemii je vícestupňový protiepidemický systém (PES), který definuje míru opatření dle aktuální covidové hrozby. Zároveň se rozpoutala debata o drakonických opatřeních, proti kterým jejich odpůrci argumentují devastací ekonomiky. Je PES příliš přísný? Vyplatí se omezit ekonomiku ve snaze pandemii zastavit? Jaká pravidla pro zavádění opatření nastavit? 

Data z OECD a Eurostatu mapující první vlnu pandemie ukazují na korelaci mezi množstvím úmrtí na covid a ekonomickým propadem. I země, které dlouho vyčkávaly s adekvátní reakcí, přijaly opatření v momentu, kdy se jejich zdravotnické systémy blížily kolapsu. O to striktnější opatření musely pro stabilizaci situace zavést, což s sebou nese také významnější dopady na ekonomiku.

Aby se dalo trasovat

Oproti systému brzda-plyn, střídajícímu úplné uvolnění s kompletním uzavřením, je situaci vhodné stabilizovat pomocí opatření s co nejmenším dopadem na kvalitu našeho života. Pokud je denní incidence nízká, je stabilizace možná s menší množinou protiopatření, protože hygiena většinu kontaktů vytrasuje a izoluje.