Čínská suverénní jízda: BYD pochopil, co na nás platí, a staví fabriky v Evropě. Má se český autoland bát?

Celní válka je jedna věc, ale co když povede k vytváření nových pracovních míst přímo tady v Evropě? Možná není tak špatné vytvářet pro čínský byznys vhodné podmínky, zamýšlí se analytik Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.

Celní válka je jedna věc, ale co když povede k vytváření nových pracovních míst přímo tady v Evropě? Možná není tak špatné vytvářet pro čínský byznys vhodné podmínky, zamýšlí se analytik Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.

Celý článek
0

Dobře promazaný bezemisní stroj. Německo vsadí na vodíkovou dálnici za půl bilionu

Německá vláda chce mít už v příštím roce hotovou část páteřní sítě pro zelený vodík, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů. To má umožnit ukončení spalování zemního plynu i v energeticky náročných průmyslových oborech.

Německá vláda chce mít už v příštím roce hotovou část páteřní sítě pro zelený vodík, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů. To má umožnit ukončení spalování zemního plynu i v energeticky náročných průmyslových oborech.

Celý článek
0

Novo Nordisk slaví: Lék na hubnutí Wegovy má další zelenou, tentokrát na srdce

Britský lékový úřad navázal na obdobné rozhodnutí v USA a povolil užívání léku Wegovy i na nemoci srdce. Dosud se mohl užívat jen při cukrovce nebo léčbě obezity.

Britský lékový úřad navázal na obdobné rozhodnutí v USA a povolil užívání léku Wegovy i na nemoci srdce. Dosud se mohl užívat jen při cukrovce nebo léčbě obezity.

Celý článek
0

Ospalý Biden. Rozhodnutí o raketometech přichází pozdě. Je to záměr?

Slib amerického prezidenta Joea Bidena poslat na Ukrajinu více raketometů a houfnic vůbec neznamená, že se situace na frontě změní. Celý plán provází řada otazníků.

Ospalý Biden. Rozhodnutí o raketometech přichází pozdě. Je to záměr?
Americké raketomety HIMARS na cvičení zemí NATO v Lotyšsku v roce 2017 | foto Shutterstock.com

Válka na Ukrajině už trvá přes sto dní. I když se nepodařilo v bleskové válce svrhnout prezidenta Zelenského a jeho vládu v Kyjevě, ruská armáda pomalu postupuje na východě země a kontroluje už pětinu původní rozlohy Ukrajiny. 

Hodně pozornosti vyvolalo oznámení Bílého domu, že na východ Ukrajiny míří raketomety HIMARS, jež by měly výrazně zvýšit palebnou sílu ukrajinských jednotek a převzít iniciativu na frontě. Tak jednoduché to ale není.

Zásadní je, že dohoda, která v Moskvě rozčílila i bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva, se týká pouze čtyř kusů těchto raketometů. Se speciální municí sice mohou mít dostřel až 300 kilometrů, Američané se ale zavázali, že to bude s přesnými raketami do osmdesáti kilometrů. Prý kvůli tomu, aby Kreml nemohl argumentovat, že se jedná o zbraň pro ničení cílů v Rusku. Už dříve Američané poslali devadesát kusů houfnic M777 s doletem čtyřicet kilometrů. 

Další komplikací pro ukrajinskou stranu je to, že kromě transportu bude trvat dalších pět týdnů, než se ukrajinští vojáci na tento typ salvových raketometů z devadesátých let, jež byly použity v Afghánistánu, Iráku a Sýrii, vyškolí. Američané sice argumentují tím, že dodávka nových zbraní vyrovná šance v bitvě o Donbas. K tomu ale může dojít fakticky až za dva měsíce. 

Proč tak dlouho?

Zaznívá kritika, proč Bílému domu trvalo tak dlouho, než se rozhodl s velkou pompou oznámit dodávku čtyř kusů raketometů. Kyjev o tento typ zbraní žádá už několik týdnů. Amanda Sloatová z Rady pro národní bezpečnost (NSC), což je poradní orgán amerického prezidenta, tvrdí, že načasování souvisí s hlasováním Kongresu o zbraních pro Ukrajinu, jež je součástí balíčku ve výši čtyřiceti miliard dolarů. 

Návrh byl nicméně schválen už 19. května. Bílému domu trvalo dalších deset dní, než se rozhodl, jak konkrétně bude pomoc vypadat, včetně munice pro HIMARS. Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges zdůraznil, že veškerá rozhodnutí v Bílém domě o dodávkách zbraní probíhají neuvěřitelně pomalu.

„Administrativa přehání obavy, že cokoli uděláme, může vyprovokovat Rusy. Nepotřebují provokaci,“ zlobí se na ospalý přístup Bidena. Washington ztratil drahocenné týdny, raketomety mohl už dávno dodat, řekl v Rádiu Svobodná Evropa. 

Že je pro Bidena vyslání raketometů citlivou věcí, dokládá i to, že na toto téma napsal komentář pro The New York Times, ve kterém vysvětluje, co ještě Amerika pro Ukrajinu udělá a co už ne, aby nebyla zatažena do války s Ruskem. Mimo jiné demokratický prezident žehlí svá slova o tom, že chce svrhnout Putina. To se stalo při jeho návštěvě Polska na konci března. Nyní napsal, že se Spojené státy nepokusí o jeho vypuzení z Kremlu.

Američané se bojí jasného vítězství Ukrajiny

Vypadá to, že Bílý dům navenek hovoří o tom, že nechce, aby Ukrajina padla, zároveň si ale nepřeje ani drtivé vítězství Zelenského a spol. Stále existuje nebezpečí, že by do rohu zahnaný ruský diktátor spustil nepředvídatelnou reakci včetně použití jaderných zbraní a zatažení zemí NATO do globální války. Mimochodem, údajný rozhovor dvou ruských plukovníků ukazuje, že armádní špičky kritizují Putina i ministra Sergeje Šojgua za přílišnou měkkost v konfliktu.

Biden uklidňuje americkou veřejnost a opakuje, že nemá informace o tom, že by Kreml reálně uvažoval o nasazení jaderných hlavic. Šéfka amerických tajných služeb Avril Hainesová nicméně v Kongresu prohlásila, že Putin může sáhnout po atomových pumách, pokud bude mít pocit, že válku prohrává. 

Že musí Ukrajinci k vítězství urazit velmi dlouhou cestu, přiznal náměstek amerického ministerstva obrany Colin Kahl. Žádná sebemodernější zbraň ani zbraňový systém nemůže vyhrát celou válku. Na obou stranách stojí stovky tisíc vojáků a bude se pravděpodobně jednat o vyčerpávající konflikt. Zůstává nezodpovězenou otázkou, kdo má z jeho prodlužování největší prospěch.