Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Japonsko zasáhne každý rok skoro třicet tajfunů a tropických bouří. Místní firma Challenergy vyvinula větrné turbíny, jež dokážou vyrábět energii i v těchto extrémních podmínkách.
Japonsko, které je po USA a Číně třetí největší ekonomikou světa, se zavázalo k uhlíkové neutralitě do poloviny století stejně jako Evropská unie. K tomu je nezbytné navyšovat podíl obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny.
Ke splnění klimatických domácích úkolů má přispět i vynález japonského startupu Challenergy. Od léta testuje na Filipínách v reálných podmínkách turbínu, jež dokáže vyrábět energii i v extrémních povětrnostních podmínkách. Běžné lopatkové turbíny se vypínají při rychlostech větru 25 metrů za sekundu (devadesát kilometrů v hodině). Japonská firma tvrdí, že turbína, která se otáčí horizontálně kolem své osy, vyrábí energii až do rychlosti čtyřicet metrů za sekundu (144 kilometrů za hodinu, což znamená orkán).
K výrobě elektřiny využívá Magnusův jev popsaný v polovině 19. století. Jedná se o vznik boční síly při obtékání rotujícího tělesa (turbína připomíná rotující válec). Vertikální orientace osy turbíny pak dokáže pracovat při jakémkoli směru větru, zdůraznil zakladatel firmy Atsuši Šimizu. Nová koncepce turbíny má rovněž zmenšit negativní dopady na okolní prostředí, snížit úroveň hluku a zvýšit prevenci střetů s ptáky.
V Japonsku, ale i v dalších zemích jihovýchodní Asie dochází v posledních letech ke stále častějšímu výskytu extrémního počasí. Nejničivější jsou tajfuny a tropické bouře. Japonské ostrovy registrují v průměru 26 tropických cyklon ročně. Nové turbíny by mohly být spolehlivým zdrojem energie i v období tajfunů.
Sektor obnovitelných zdrojů je v současnosti nejrychleji rostoucím oborem v energetice, i proto Šimizu doufá, že se jeho nápad ve větším měřítku uplatní nejen v Japonsku, ale také v dalších zemích. Turbínu na Filipínách zasáhla v září jedna z nejsilnějších cyklon posledních dekád, tajfun Kiko s rychlostí 249 kilometrů za hodinu. Zařízení o instalovaném výkonu deset kilowattů ničivému větru odolalo.
Šimizu, který svou firmu založil v roce 2014, tři roky po jaderné katastrofě ve Fukušimě, vysvětlil, že jeho cílem bylo vždy proměnit ničivou sílu tajfunů k výrobě energie. „Tajfuny můžeme považovat nejen za katastrofy, ale i za zdroj energie,“ řekl agentuře Reuters během demonstrace turbíny na Filipínách. Firma do budoucna chystá i větší instalace pro offshorové parky.
Tradiční turbíny, největší už mají výkon čtrnáct megawattů s průměrem rotoru 222 metrů, jsou stále zranitelnější v obdobích tropických bouří. Challenergy hodlá nabízet turbíny Magnus ve spojení s bateriovým úložištěm zejména pro odlehlé oblasti nebo ostrovy, aby zajistily stabilnější dodávky elektřiny. Testování má sloužit k dalším vylepšením turbíny Magnus, aby co nejlépe odolávala rozmarům přírody a mohla stabilně pracovat i během sezony tajfunů.
Japonsko se stále nevzpamatovalo z havárie ve Fukušimě. Aktuálně se vede spor o to, zda kontaminovanou vodu ze zničené elektrárny vypustit do moře. Dvě pětiny Japonců i nadále využívání jádra v energetice odmítají. Dosud byla zapojena pouze třetina z třiatřicítky provozuschopných reaktorů.
Japonská vláda nicméně počítá s tím, že bude jádro do konce dekády tvořit 22 procent energetického mixu, což je o šest procentních bodů více než v roce 2018. Plánuje výrazně zvýšit, až na dvojnásobek, podíl obnovitelných zdrojů na 38 procent.
Hlavně japonský průmysl spoléhá na rozvoj vodíkových technologií. Na jejich vývoji pracují ikonické značky Toyota, Mitsubishi nebo Panasonic. Pro výrobu zeleného vodíku ale potřebují větší podíl obnovitelných zdrojů. Japonské ministerstvo obchodu a průmyslu zdůraznilo, že uhlíková neutralita má být považována zejména za příležitost pro podporu zelených technologií a inovací v ekonomice.
