Moskva, Rusko - 2. května 2024: Jaderný nosič, ruský strategický raketový systém Yars na městské ulici před přehlídkou k Dni vítězství

Moskva, Rusko - 2. května 2024: Jaderný nosič, ruský strategický raketový systém Yars na městské ulici před přehlídkou k Dni vítězství

Shutterstock.com

Jaderná alchymie: Jak Rusko a Čína přetvářejí globální mocenskou rovnováhu

Když se letos v lednu uzavíraly dveře podzemních sil v čínských pouštích Gobi, svět ani netušil, že právě spatřil zrod nového jaderného řádu. Podle výroční zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Čína během jediného roku přidala 100 jaderných hlavic, čímž její arzenál přesáhl 600 kusů. Tento raketový růst – nejrychlejší na planetě – staví Peking před Británii a Francii dohromady. Ale to je jen začátek: v tříštících se pískovcových horách na východě země a pod písečnými dunami na severu dokončuje 350 nových sil pro mezikontinentální balistické střely (ICBM). Do konce dekády by tak mohla mít stejný počet nosičů jako Rusko nebo USA.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

„Éra snižování jaderných arzenálů končí. Místo ní nastupuje trend růstu počtu hlavic, zostřené rétoriky a opouštění kontrolních dohod,“ varuje Hans M. Kristensen z SIPRI. I když globální počet hlavic poklesl z 12 405 na 12 241, je to jen díky likvidaci starých sovětských systémů. Skutečně alarmující je nárůst použitelných hlavic v vojenských skladech: o 29 na 9 614. Z toho 2 100 zůstává ve stavu vysoké pohotovosti, připraveno ke startu za minuty – většinou ruských a amerických 110.

Rusko-čínské tango: Spojenci se skřípěním zubů

Zatímco Kreml tleská posílení společného protiamerického deštníku, uvnitř se svíjí úzkostí. „Rusům se líbí, že Čína tlačí proti USA, ale dlouhodobě se bojí, že se stanou až třetí velmocí,“ popisuje Kristensen dvojí tvář Moskvy. Ruský modernizační program sice pokračuje – od hypersonických střel Avangard po jaderné torpéda Poseidon – ale technologické zpoždění bije do očí: Sarmat ICBM má roční skluz, testy nových systémů selhávají. Mezitím Čína staví.

Rusko však našlo nečekaný zdroj síly: Severní Koreu. Podle ukrajinské rozvědky dodal Pchjongjang Moskvě přes 100 balistických střel Hwasong-11A (KN-23). První várky byly téměř k ničemu – polovina explodovala za letu nebo minula cíl o kilometry. Jenže pak nastoupili ruští inženýři. „Původní KN-23 a dnešní verze jsou technicky naprosto odlišné. Přesnost se mnohonásobně zvýšila,“ potvrzuje šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Spolupráce ale nejde jen o raketách: Rusko pomáhá Severní Koreji s ponorkovými technologiemi a výrobou dronů typu Šáhed.

Černý trh budoucnosti: Proč jaderné know-tech teče do Pchjongjangu

Kim Čong-unovi se tato výměna více než vyplácí. Zatímco jeho raketoví inženýři studují ruské vylepšení naváděcích systémů, jaderný arzenál země roste. SIPRI odhaduje, že KLDR vlastní 50 funkčních hlavic a materiál pro dalších 40. Do budoucna se počet zvýší – a hlavně: zdokonalí se. Právě miniaturní taktické jaderné zbraně jsou pro Kimovu strategii klíčové. „Severokorejci se učí o výkonu, spolehlivosti, navádění – věci, které jsou zásadní i pro jaderné systémy,“ upozorňuje Kristensen. Za vojenskou pomoc v Ukrajině (až 12 000 severokorejských vojáků v Kurské oblasti) získá KLDR přístup k technologiím, o nichž se jí předtím nesnilo.

„Jaderné zbraně negarantují bezpečnost. Jak ukázalo nedávné indicko-pákistánské střetnutí, nezabrání konfliktům. Naopak nesou obrovská rizika eskalace,“ varuje Matt Korda ze SIPRI. Přesto debaty o jaderném statusu sílí – od východní Asie po Blízký východ. Francie nabízí „evropský rozměr“ svého jaderného deštníku, NATO diskutuje o umístění amerických zbraní u nových členů. Jaderné karty se znovu rozdávají.

Závod, který nemá vítěze

I když Čína do roku 2035 ztrojnásobí arzenál na 1 500 hlavic, stále to bude jen třetina ruského či amerického arzenálu. Problém není v číslech, ale v technologickém závodu. Umělá inteligence urychluje rozhodování, kybernetické útoky ohrožují komunikační sítě, hypersenzory snižují zranitelnost ponorek. „Kdo vede tento závod, bude ještě méně zřetelné než za studené války. Staré numerické modely kontroly zbraní proto selžou,“ píše v úvodu zprávy SIPRI ředitel Dan Smith. Nový svět se rodí v pouštích a pod horami – a jeho pravidla teprve čekají na napsání .