Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Co mají společného ostravská raketa a vaření v Africe? Sahel se topí v kouři

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Celý článek
0

Jaderný vrabec zahnízdil. V Česku se spustí desátý jaderný reaktor

Štěpná reakce v desátém reaktoru v Česku odstartuje ještě letos. Inženýři z pražského ČVUT instalovali nádobu nového školního reaktoru VR-2 „Vrabec“.

Jaderný vrabec zahnízdil. V Česku se spustí desátý jaderný reaktor
Usazení půltunové reaktorové nádoby vyrobené skupinou Witkowitz zabralo navzdory zpoždění jen pár minut. Podobná událost se v Česku nebude dlouho opakovat. | foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

Jan Rataj v bílém plášti a se zelenou přilbou na hlavě vydává povel, 500 kilogramů těžká reaktorová nádoba se odlepí od země a zamíří k blízké půl metru hluboké šachtě, kde se záhy usadí. Jaderným inženýrům předtím pár minut trvalo zprovoznit dálkovým ovládáním řízený jeřáb, a celý spektákl tak odstartoval s několikaminutovým zpožděním.

To však nehraje roli. Proces usazování reaktorové nádoby bude možné v Česku znovu sledovat při optimistickém scénáři až za nějakých deset patnáct let. A to pouze v případě, že se státu a ČEZ opravdu podaří rozjet dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.

Tady však nejsme v jaderné elektrárně na Vysočině, ale v reaktorové budově Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického (ČVUT) v pražské Libni. Usazením nádoby byla dokončena důležitá fáze instalace nového školního reaktoru VR-2.

Se zprovozněním nového „Vrabce“ se celkový počet reaktorů v Česku rozroste na deset. Vedle čtyř komerčních reaktorů v Dukovanech a dvou v Temelíně to jsou ještě dva výzkumné v Centru výzkumu Řež a starší školní reaktor VR-1, který s nejmladším tuzemským přírůstkem do jaderné energetiky v poněkud těsné hale bezprostředně sousedí.

Nový reaktor je s 1,70 metru výšky a průměrem 1,3 metru o poznání menší než VR-1 ze začátku devadesátých let. Vedle nepříliš spolehlivého jeřábu byly jedinou pomůckou při instalaci nádoby už jen obyčejné štafle. V následujících měsících inženýři osadí nádobu dalšími prvky a ještě před koncem roku by měla štěpná reakce na břehu Vltavy odstartovat.

Jedním z prvků bude neutronový zdroj, který již leží připraven v bednách poblíž. VR-2 je totiž takzvaný podkritický reaktor, který nemá dostatečné množství paliva pro udržení štěpné reakce v chodu. „Ke svému fungování potřebuje neutronový zdroj. Pokud zdroj není k dispozici, štěpná reakce se sama zastaví,“ vysvětluje Rataj, jinak také vedoucí katedry jaderných reaktorů.

Školních reaktorů ve světě ubývá

VR-2 má sloužit hlavně ke vzdělávání budoucích operátorů jaderných elektráren či zaměstnanců Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ti totiž nemají příliš možností, jak se praktickým dovednostem naučit, a starší VR-1 je už plně vytížen.

Pro to jsou podle Rataje dva důvody. Prvním je rostoucí zájem ze strany českých studentů o reaktorovou fyziku. Ten se začíná zvyšovat v souvislosti s rozjezdem tendru na dostavbu Dukovan, stále intenzivněji vedenými debatami o vzniku malých modulárních reaktorů v Česku i kvůli válce na Ukrajině a otázce náhrady za ruský plyn, kterou mnozí studenti či jejich rodiče vidí právě v jádru.

Starší reaktor VR-1 je o poznání větší než než jeho mladší kolega VR-2. ČVUT se díky novému „Vrabci“ stane jediným zařízením na světě, které disponuje jak kritickým, tak podkritickým výukovým reaktorem.
foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

Zadruhé jsou to rostoucí počty zahraničních studentů, kterým stále více mizí možnosti v jiných zemích. „Ve světě klesá počet výzkumných reaktorů, zejména těch, které mohou využívat studenti. Jezdí k nám proto ze Spojených států, začali jezdit i studenti ze Švédska, protože Francouzi odstavili výukové reaktory, na které jezdívali dříve,“ vysvětluje Rataj.

Po zprovoznění VR-2 se ČVUT stane jedinou institucí na světě, která bude disponovat jak kritickým, tak podkritickým výukovým reaktorem. Vedle zmíněné Řeže funguje nejbližší výzkumný reaktor Triga Mark II ve vídeňském Prátru. Podkritický reaktor srovnatelný s budovaným VR-2 je ještě vzácnější a podobný se nachází až v nizozemském Delftu.

Jelikož zahraniční studenti za kurzy platí, představuje školní reaktor pro ČVUT i zdroj příjmů. Ve srovnání s komerčními reaktory ve stamiliardových hodnotách byl v podstatě za pakatel. Celkem vyjde investice na osm milionů korun, 6,6 milionu šlo z evropských fondů. Lacino přišlo i palivo, nebo přesněji, bylo za odvoz. ČVUT dostalo darem 189 uranem obohacených a kolem 1200 přírodních palivových proutků. Poskytla je Aaltova univerzita v Helsinkách, kde se jeden podkritický reaktor rušil, a škola tak hledala možnosti, jak zásoby nahromaděných proutků smysluplně využít. Vzhledem k nulovému výkonu VR-2 to podle Rataje znamená, že ČVUT má zásobu paliva v podstatě na věky. Na oplátku budou kurzy na pražských reaktorech pro finské studenty zdarma.

Materiál chybí i na reaktory

Inženýři z ČVUT původně doufali, že se jim podaří pro nový reaktor sehnat generálního dodavatele. Přímo se nabízela Škoda JS, plzeňská firma zajišťovala například kompletní modernizaci zmíněného reaktoru ve Vídni před šesti lety. „Řekli nám však, že se jim to nevyplatí,“ říká Rataj. Univerzita následně chtěla vybrat dodavatele reaktorové nádoby, mnoho firem se však ani do tohoto tendru kvůli přetrvávající nejistotě ohledně ceny a dostupnosti materiálů nehrnulo. Obávaly se, že cena materiálů v průběhu soutěže vzroste natolik, že se jim zakázka nevyplatí.

Nakonec nádobu z nerezové oceli vyrobila a dodala společnost Vítkovice energetické strojírenství ze skupiny Witkowitz zesnulého podnikatele Martina Ulčáka. Ta přešla loni na vdovu Jiřinu Ulčákovou. Řízením skupiny je pověřen Ulčákův dlouholetý spolupracovník Marcel Belhocine.

Reaktorů, na kterých by se mohli učit budoucí operátoři jaderných elektráren, ve světě ubývá. O to větší zájem je o zařízení pražské univerzity.
foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

Podle ředitele firmy Vítkovice energetické strojírenství Milana Mercla se společnost historicky ve značné míře podílela na stavbě Temelína a podíl výroby pro jadernou energetiku by ráda navýšila do někdejších objemů. Vzhledem k nevalné frekvenci výstavby nových jaderných zdrojů ve světě to však jde ztuha.

Společnost se aktuálně podílí na stavbě prvního jaderného zdroje v Turecku, elektrárny Akkuyu, kterou staví ruský Rosatom. Rozjetá jednání o dodávkách na plánovanou modernizaci ukrajinských jaderných elektráren však zastavila válka. V mezičase si tak Vítkovice střihly alespoň výrobu reaktorové nádoby pro ČVUT. Ta trvala zhruba šest měsíců, většinu času však zabralo čekání na dodávku nedostatkového materiálu. „Z našeho pohledu se jedná o prestižní zakázku, protože potvrzuje naši roli v jaderné energetice, a samozřejmě spolupráce s ČVUT je z našeho pohledu významnou záležitostí,“ říká Mercl.

Vedle plánovaného nového bloku v Dukovanech má skupina ambice i na poli malých modulárních reaktorů. Zda se dříve v Česku objeví velký či malý reaktor, anebo jestli bylo usazování pražského „vrabčáka“ z minulého týdne na dlouhou dobu poslední událostí v české jaderné energetice, však zůstává otevřené.