Jak si umělá inteligence brousí zuby na vaše data

Skeptický průvodce AI nástroji od Applu, Microsoftu a Googlu. Všechny potřebují přístup k větší porci našich dat. Lze jim věřit?  

Skeptický průvodce AI nástroji od Applu, Microsoftu a Googlu. Všechny potřebují přístup k větší porci našich dat. Lze jim věřit?  

Celý článek
0

Raketa za biliony. Pentagon překročil rozpočet na výrobu nové jaderné zbraně o 80 procent

Náklady na vývoj nové jaderné mezikontinentální střely Sentinel už překročily v přepočtu tři biliony korun. Vývoj je pro obranu USA nezbytný, staré rakety se blíží konci své životnosti.

Náklady na vývoj nové jaderné mezikontinentální střely Sentinel už překročily v přepočtu tři biliony korun. Vývoj je pro obranu USA nezbytný, staré rakety se blíží konci své životnosti.

Celý článek
0

Američané tvrdě šetří, pro 80 procent z nich je luxus už i jídlo z fast foodu

Zvýšení nezaměstnanosti ve Spojených státech amerických se propisuje do obav tamních občanů o práci. Mnozí lidé dokonce šetří na tom, co je pro USA typické: konzumaci ne úplně zdravých jídel v řetězcích rychlého občerstvení.

Zvýšení nezaměstnanosti ve Spojených státech amerických se propisuje do obav tamních občanů o práci. Mnozí lidé dokonce šetří na tom, co je pro USA typické: konzumaci ne úplně zdravých jídel v řetězcích rychlého občerstvení.

Celý článek
0

Jadernou energii Německo odmítlo. Na výzkum fúzního reaktoru přihodilo miliardu eur

Naděje části německých politiků se upínají k možnosti ovládnout jadernou fúzi. Ta je zatím hudbou daleké budoucnosti.

Jadernou energii Německo odmítlo. Na výzkum fúzního reaktoru přihodilo miliardu eur
Největší vědecký projekt jaderné fúze se rodí v jihofrancouzském městečku Saint-Paul-lès-Durance a je znám pod zkratkou ITER | foto Shutterstock.com

Jaderná energetika se stala letos na jaře v Německu minulostí. Oživení jaderného programu ovšem stále navrhuje řada německých politiků i zástupců průmyslu. Na politické úrovni to je vládní FDP, v opozici zase křesťanská koalice CDU/CSU. 

Někteří průmyslníci i ekonomové opakují, že odstavení jaderných elektráren nedává v době, kdy se Německo snaží urychleně opustit spalování „špinavého“ uhlí, smysl. A to zejména s ohledem na slib snižovat emise skleníkových plynů. 

Do této zmatečné debaty o budoucnosti německé energetiky nyní rázně vstoupila ministryně školství a vědy Bettina Stark-Watzingerová z liberální FDP. Její resort se rozhodl podpořit vývoj fúzního reaktoru v příštích pěti letech miliardou eur. Fúzní reaktor – na rozdíl od štěpných jaderných reaktorů – pracuje (podobně jako Slunce a hvězdy) na principu slučování lehkých atomových jader.

Komerční fáze je ve hvězdách

Jde o čistý a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie, zároveň se však jedná o hudbu daleké budoucnosti. Samotní němečtí vědci, kteří na fúzní technologii pracují, přiznávají, že komerčně využitelný reaktor, který by slučováním atomových jader dodával elektřinu do sítě, nebude k dispozici dříve než okolo roku 2050, spíše později. 

V posledních letech se nicméně množí zprávy o tom, jak vědecké týmy ve Spojených státech, Japonsku, Velké Británii nebo v Číně slaví dílčí úspěchy na komplikované cestě k funkčnímu termonukleárnímu reaktoru. Novou vlnu mediálního zájmu i pozornosti investorů rizikového kapitálu vyvolala loni v prosinci zpráva, že američtí vědci z Livermore National Laboratory sloučili atomová jádra a vůbec poprvé tím získali více energie, než kolik jí spotřebovala sama reakce. Letos v srpnu dokázali výsledek zopakovat

Americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová to neváhala okamžitě označit za „jeden z nejpůsobivějších vědeckých úspěchů 21. století“. V září vyhlásila mimořádně optimistický cíl mít první „americkou“ termonukleární elektrárnu už za deset let.

Přehnaný optimismus

V Německu se termonukleární reakcí zabývá především laboratoř v Greifswaldu (město na severovýchodě země), která provozuje pokusný fúzní reaktor s označením Wendelstein 7-X. Jedná se o největší reaktor typu stelarátor. V provozu je od roku 2015. 

Šéf projektu Thomas Klinger potvrdil, že finanční injekce od ministerstva byla již schválena. „Ve výzkumu fúze již došlo k velmi významným pokrokům, které povzbuzují širokou veřejnost, že nejde jen o smyšlený sen,“ komentoval Klinger mezinárodní vědecké pokroky ve svém oboru. Sami Němci si dali zatím za úkol dosáhnout fúzní reakce, která by běžela třicet minut při teplotě plazmatu sto milionů stupňů Kelvina.

Největší vědecký projekt na tomto poli se však rodí v jihofrancouzském městečku Saint-Paul-lès-Durance a je znám pod zkratkou ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor). Při stavbě mezinárodního pokusného tokamaku (jde o jinou koncepci fúzního reaktoru, než je stelarátor) ITER ovšem dochází ke značným prodlevám vůči původnímu harmonogramu a také k několikanásobnému navyšování původního rozpočtu. Ten se z pěti miliard eur v roce 2006 vyšplhal na čtyřnásobek v roce 2020 a stále roste

Fascinace lacinou a neomezenou energií

Fascinace vědců i politiků technologií jaderné fúze je podepřena myšlenkou, že termonukleární elektrárny budou vyrábět prakticky neomezené množství energie za použití izotopů vodíku – deuteria a tritia, které jsou přítomny ve vodě. Nevzniká přitom radioaktivní odpad jako v případě současných nukleárních reaktorů, které jádra atomů naopak štěpí. 

Pro samotné vědce to ale znamená obrovskou výzvu. „Musíme uměle vytvořit hvězdu na Zemi, udržet ji při životě a získat z ní energii,“ shrnul Markus Roth z Technické univerzity v Darmstadtu.

Z technického i fyzikálního hlediska se jedná o nejsložitější věc, o kterou se dosud lidstvo pokoušelo. A dosažený pokrok zatím není nijak závratný: kladná energetická bilance dosažená během zmíněného amerického průlomu se týkala jen samotného plazmatu v reaktoru, nikoli celého experimentu (jeho udržování „sežralo“ mnohonásobně víc energie než samotná reakce). I proto komerční využití jaderné fúze zůstává stále v teoretické rovině. 

Soukromý kapitál větří příležitost

Myšlenka výroby neomezeného množství energie logicky přitahuje soukromý kapitál. Ten dnes podporuje zhruba čtyři desítky různých startupových firem, které chtějí na komercionalizaci technologie slučování jader zbohatnout. 

Již zmíněný odborník na fyzikální procesy probíhající ve Slunci a v dalších hvězdách Roth šéfuje americko-německému startupu Focused Energy, který chce využívat jadernou fúzi vyvolanou výkonnými lasery. Větší počet projektů na tomto poli vítá, protože další finance urychlí vývoj fúzních technologií. 

V Německu vznikl také startup Gauss Fusion. Jeho ředitelka Milena Rovedaová odhaduje cenu vybudování plnohodnotné termonukleární elektrárny na čtyřicet miliard eur. Mohla by vzniknout po roce 2045. 

Investice do tohoto nejistého podniku naopak kritizuje nevládní společnost Greenpeace. Její jaderný expert Heinz Smital namítá, že by se miliardy eur mohly vynaložit mnohem smysluplněji: například na investice do rozvoje obnovitelných energií a skladování energie.