Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Francouzský vědecký tým analyzoval DNA dávných domestikovaných koní a zjistil, že naši předkové z doby bronzové chovali třikrát víc hřebců než klisen. Otázkou je, proč.
Pozůstatky koní, které v době bronzové chovali naši předkové, byly archeologům a zoologům jednou věcí nápadné. Pohlaví koní se z tvaru a velikosti kostí dá poznat jen těžko, přesto se jim zdálo, že nacházejí disproporčně víc pozůstatků hřebců než klisen. Vědecký tým z Université Paul Sabatier v Toulouse se tuto teorii rozhodl ověřit, ze starých koňských kostí extrahoval paleo-DNA a zjistil, že podezření bylo na místě: lidé z doby bronzové opravdu chovali zhruba třikrát víc hřebců než klisen.
Vědci k výzkumu – výsledky nedávno publikovali v Journal of Archaeological Science: Reports a stručně o nich na svém webu informoval prestižní vědecký časopis Science – využili 268 koňských pozůstatků (nejstarší byly 40 tisíc let staré, nejmladší pocházely zhruba z roku 700 našeho letopočtu) nalezených na různých místech Eurasie; od Pyrenejského poloostrova po Sibiř.
Ukázalo se, že v době „konzumační“, kdy se koně jen lovili, byl poměr pohlaví vyrovnaný, a to samé platilo i dlouho poté, co naši předkové – před asi 5500 roky – koně ochočili. Na vysvětlenou: Archeologických nalezišť, na kterých se nejstarší pozůstatky domestikovaných koní nacházejí, je více; zřejmě úplně nejstarší jsou však spojena s kulturou „Botai“, jejíž centrum leželo v dnešním severním Kazachstánu.
Ovšem před zhruba 3900 roky nastal zlom a lidé napříč Eurasií najednou začali chovat mnohem víc hřebců než klisen, což dokládají jak nálezy koní záměrně pohřbených, tak kosti pohozené do odpadních jam. Proč k tomu došlo, není jasné. Šéf výzkumného týmu Antoine Fages spekuluje, že důvody mohly být „genderové“. V době, kdy se stratifikovala společnost a mocní se stávali mocnějšími než kdykoli dříve, rostly společenské rozdíly i mezi mužem a ženou, což se mohlo přenést i do světa zvířat.
Samozřejmě to ale mohlo být celé jinak. William Taylor z University of Colorado například odhaduje, že za nižší počet kostí klisen v odpadních jámách mohla jejich nepostradatelnost při chovu. Jinak řečeno, když byl hlad, snědli se hřebci, nikoli klisny. Ať už tomu bylo jakkoliv, dnešní doba je, alespoň co se lichokopytníků týče, velmi korektní – pro zdárný chov je vhodná převaha klisen, a lidé se tím řídí.
