Robert Němec, šéf stejnojmenné reklamní agentury, předstoupil jednoho dne před své zaměstnance s nečekanou nabídkou. Měli necelých 24 hodin na to, aby si rozmysleli, jestli si chtějí zabalit kufry a odjet spolu s ním odbavovat své každodenní pracovní povinnosti z Rhodosu. Covidové testy a letenky byl dokonce připraven zaplatit. Nekývl na to ale nikdo, a tak šéf odjel sám. A kupodivu neodjel ani s chlácholivým pocitem, že ušetřil. Takto změnil každodenní život fenomén home officu.

Práce z tepla

„Začal jsem pozorovat, že na lidi v agentuře dopadá deprese. Jsou tři čtvrtě roku doma a při pohovorech někteří přiznali, že reálně pracují jen půlku pracovní doby. Chtěl jsem s tím něco udělat. Odvézt je ven by pro mě sice byly náklady, ale měl jsem spočítáno, že bych ušetřil, protože by s novou vzpruhou začali být výkonnější,“ popisuje.

Nakonec řídil firmu na dálku sám až do dnešních dnů, kdy se musel vrátit kvůli návštěvě dentisty. A všechno prý fungovalo dobře. „Měl jsem už za sebou zkušenost, že s rozběhnutou firmou jsem pracoval z USA na dálku. Musíte mít dané věci, které kontrolujete, a stále se s lidmi bavit,“ mluví o svém receptu na dálkové ovládání firmy.

Jde o jeden z příkladů, jak home office změnil fungování společnosti. Širší studii na to vypracovala nadnárodní společnost Kearney, která se zabývá ekonomickým a finančním poradenstvím. A její autoři zaregistrovali i jeden z aspektů, s nimiž má Robert Němec zkušenost. „Jeden z našich konzultantů z Brna začal pracovat pro vídeňskou firmu,“ popisuje. Jinými slovy řečeno, home office nahrál změně myšlení zaměstnanců v tom smyslu, že je jedno, pro kterou společnost ze svého domova pracují, pokud mají vhodnou pozici a jazykové schopnosti. Konkurentem pro české firmy se tak rázem staly korporace ze zahraničí.

„My zatím pozorujeme, že se to týká spíše pohybu uvnitř mezinárodních firem. Že se tuzemští zaměstnanci začali podílet na projektech v zahraničních týmech. Týká se to zejména oborů finančního či právního poradenství,“ říká Dan Vaško ze společnosti Kearney, jeden z autorů dokumentu.

Co přinese postcovid

Klíčovou otázkou je, co se na trhu práce stane v příštích měsících. Řada firem stále čerpá pomoc, některé spotřebovávají svoje rezervy, jiné vyčkávají. „Na trh se už dostává poměrně dost lidí napříč obory. Není to jen ubytování a stravování. Z tohoto hlediska se to v první polovině příštího roku na nezaměstnanosti určitě projeví. Na druhou stranu ale vznikají nové pozice v digitální ekonomice, takže část lidí si uplatnění najde,“ popisuje Vaško. Nárůst nezaměstnanosti podle něj nemusí být dramatický, covidové změny přinesou spíše přeskupení pracovních pozic.

Studie samotná postihuje řadu aspektů spojených s home officem a změnami na pracovním trhu. Například kanceláře podle ní úplně neztrácejí svůj význam, což je dobrá zpráva pro realitní trh, ale už nebudou plnit funkci jako dosud, tedy místa pro denní docházení určitého počtu lidí. Stanou se místem pro setkávání pracovních týmů, místem pro porady, schůzky. Firmy díky změnám na pracovním trhu ušetří za nepotřebné čtvereční metry kanceláří, ušetří i za služby či parkovací stání. 

A pak jsou tu bonusy práce na dálku, o kterých mluvil Robert Němec, ale zkušenosti s nimi má i Max Morielli, jenž byl v březnu jmenován prezidentem společnosti Accenture Interactive pro Evropu, takže svůj tým vedl pouze na dálku. A jak sám napsal, inspiroval se na plážových procházkách, v Barolu a na motorce v italských Alpách. „Myslím, že jsem jediný evropský prezident, který kdy vybudoval svůj tým úplně na dálku,“ popsal svou zkušenost. I v našich podmínkách půjde o stále častější věc.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.