Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnost

Ta představa, že můj život je pohádkový, je sama pohádkou. Já jsem si rozhodně nemyslela, že žiju v pohádce. Měla jsem se za moderní ženu, která řeší stejné problémy jako mnoho jiných žen.

Ano, jsem v podstatě feministka. Myslím, že ženy můžou dokázat cokoli, pro co se rozhodnou. Každý může dokázat velké věci. Ale myslím si, emancipace ženám ubrala na záhadnosti. A také je pravda, že přirozenou rolí ženy je poskytování opory své rodině.

Jeden ze způsobů, jímž může každý z nás bojovat proti současné vlně veřejné neslušnosti, která hrozí podkopat základy západní civilizace, spočívá v důrazu na solidaritu uvnitř rodiny.

Moje skutečná potíž byla v tom, jak se stát zase normálním člověkem, když jsem do té doby tak dlouho byla herečkou. Dokud jsem bydlela v New Yorku a v Hollywoodu, normální člověk byl pro mě někdo, kdo točil filmy.

Všechno, co vím o filmu, mě naučil pan Hitchcock. Díky němu jsem pochopila, že milostné scény je třeba točit jako vraždu a vražedné scény jako milostné.

Hollywood mi připadá úsměvný. Pro veřejnost jsou tam všichni papežštější než papež a ve skutečnosti jsou horší než čert.

Nesnášela jsem Hollywood. Je to město bez soucitu, jediné, na čem záleží, je úspěch. Neznám jiné místo na světě, kde by bylo tolik lidí, kteří se nervově zhroutí, kde je tolik alkoholiků, neurotiků a tolik lidí obecně nešťastných.

Zažila jsem šťastné chvíle, ale myslím, že štěstí – pocit, že jste šťastni – není stav, v němž někdo může být nějak trvale. Tak život nefunguje.

Když jste předmětem zájmu tisku, je to do jisté míry překážka vaší svobody. Svoboda tisku funguje tak dobře, že nemáte kam se před ní schovat.

Když jsem si knížete Rainiera brala, brala jsem si jeho, ne to, co představuje nebo čím je. Zamilovala jsem si ho a na nic dalšího nemyslela. Ale kdybychom se potkali o tři roky dříve, možná bych jeho nabídku nepřijala.

Na tom, kdo vydělává víc, ve vztahu nezáleží.

Snažím se neohlížet do minulosti. Dávám přednost hezkým vzpomínkám před lítostí.